• další portály..
  • ..
  • .
Home
galerie
udržitelného
rozvoje
Vyber téma:-- vše --
Správa věcí veřejných a územní rozvoj Životní prostředí Udržitelná spotřeba a výroba Doprava a mobilita Zdraví Místní ekonomika Vzdělávání a výchova Kultura, volný čas Sociální prostředí Globální odpovědnost Venkov, krajina, zemědělství

galerie udržitelného rozvoje

Porovnání měst

Zajímá Vás, jak města porovnat z pohledu udržitelného rozvoje?
Podle jakých kritérií či oblastí?
Díky těmto Auditům udržitelného rozvoje naleznete odpovědi
na otázky...

Jak témata řeší různá města?
Jak vnímají své silné a slabé stránky a jak je vidí externí experti?
Jak měří aktuální stav a s jakými daty pracují?
Kde jsou excelentní výsledky a inspirace pro ostatní?

Správa věcí veřejných a územní rozvoj Životní prostředí Udržitelná spotřeba a výroba Doprava a mobilita Zdraví Místní ekonomika Vzdělávání a výchova Kultura, volný čas Sociální prostředí Venkov, krajina, zemědělství Globální odpovědnost
Rozbalit všechna +

3 Udržitelná výroba a spotřeba

3.1 Udržitelná spotřeba města

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta 0?
Oblast USV stále skrývá nevyužitý potenciál, který by mohl přinést hmatatelné efekty včetně ekonomických úspor.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města
Sebehodnocení +1?

Zpracovaný vnitřní předpis má za cíl zlepšit ekonomiku výběrových řízení, celý proces je tedy lépe kontrolovatelný.

není vyloučeno, že hodnocení bude po zodpovězení dotazů shodné se samohodnocení a to +1, zejména s ohledem na stav OH, nicméně aktuálně je hodnocení celého tématu s hodnotou 0 - uspokojivý stav

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města
Sebehodnocení 0?

V oblasti zatím k žádným změnám nedošlo, příslibem do budoucna je posouzení současného stavu a návrh opatření, kterou provedlo Sdružení ekologických poraden STEP.

Hodnocení oponenta +1?

Na základě níže uvedeného se domníváme, že sebehodnocení na úrovni „0“, tj. uspokojivé, je odpovídající, i když možná až příliš příkré. Město sice v žádné dílčí oblasti „Udržitelné spotřeby města“ nedosahuje výrazně nadprůměrných či excelentních výsledků, na druhou stranu si zachovává dobrý standard. Meziročně sice nedošlo k výraznému posunu, ale existují dobré předpoklady pro zlepšení např. pro oblast zeleného nakupování úřadu či energetického managementu.

Proto lze uvažovat o celkovém hodnocení oblasti známkou „1“, to je „dobrá“.

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
3.1.1 Má město schválený a používá vnitřní předpis upravující pravidla pro nakupování s kritérii energetické efektivnosti?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město Chrudim má od roku 2009 certifikován systém EMAS. Zavedením systému EMAS na úřadě město Chrudim jasně deklaruje svůj postoj k problematice ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje a svou odpovědnost za stav životního prostředí ve městě. Součástí systému je Příručka EMAS, ve které jsou řešena i pravidla nakupování.V rámci nakupování zboží s ekoznačkou jsou nakupovány především ekologicky šetrné čisticí prostředky (EMAS). Většina zboží je pak nakupována s ohledem na principy UR.

Environmentální prohlášení a další informace k systému pro veřejnost jsou zveřejněno na internetových stránkách města pod odkazem: http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/emas.html

Město s partnery v průběhu roku připravuje  osvětové akce a kampaně, které se nějakým způsobem dotýkají tématu udržitelné spotřeby

- Den Země

- Den bez aut, Evropský týden mobility,

- Den s Technickými službami.

Všechny informace k těmto kampaním lze nalézt na stránkách města pod odkazem: http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/akce-a-osvetove-kampane.html

 

Všechny MŠ, 2 ZŠ, Centrum sociálních služeb, Technické služby, Sportovní areály města Chrudim a Městské lesy mají provedeno environmentální přezkoumání a zpracována Environmentální prohlášení. Lze říci, že mají zavedený systém EMAS, v jejich případě však nedošlo k ověření systému akreditovanou osobou a to zejména kvůli jeho finanční náročnosti. Cílem zavedení systému EMAS na výše zmiňovaných organizací bylo dovést tyto organizace k ekologickému chování a jednání.

Byl zpracován pasport veřejného osvětlení.

Bylo provedeno energetické štítkování budov na  objektech v majetku města (budovy mateřských a základních škol, divadlo, sportoviště, bytové domy atd.). Všechy tyto objekty byly opatřeny energetickými štítky.

Město Chrudim je od roku 2014 Fair tradovým městem.

http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/fair-trade-v-chrudimi.html

  • 3.1.A Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování
  • 3.1.B Nakupované zboží s ekoznačkou
  • 3.1.C Používání recyklovaného papíru
  • 3.1.D Používání elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě
  • 3.1.E* Počet akcí na podporu udržitelné spotřeby
  • 3.1.E Nakupované spotřební zboží a drobný hmotný majetek (DHM) s pozitivním vlivem na UR

Hodnota indikátoru 3.1.1.:
ANO

Hodnota indikátoru 3.1.2.:
rok 2012: 1,41%

rok 2015: 21%

Hodnota indikátoru 3.1.3.:
V roce 2011 – 0%, jsou zásoby z roku 2010 – 5,52%

2012 - 2,14%

2013 - 1,7%

2014 - 1,12%

Hodnota indikátoru 3.1.4.:
2012: 100% - ve sledovaném období byly nakoupeny 4 ks lednic v třídě A+

2015: 100% byly koupeny 2 lednic v třídě A+, 64 ks úsporných žárovek a 89 ks zářivek

Hodnota indikátoru 3.1.5.:
2012:5
Evropský týden mobility a Evropský den bez aut
Den Země

Biojarmark
Dny zdraví
Den s Technickými službami

2015: 4

Evropský týden mobility a Evropský den bez aut
Den Země
Dny zdraví
Den s Technickými službami

Hodnota indikátoru 3.1.6.:
rok 2012: 26,74%

rok 2015: 41 %

 

Sebehodnocení +1?

Zavedený systém EMAS stanovuje pravidla pro nakupování v souladu s principy UR.

Celkově spotřeba papíru v rámci MěÚ klesá. Klesá ale i podíl recyklovaného papíru.  Jedním z důvodů je to, že byly nakoupeny siťové tiskárny se scanery, ve kterých nelze používat recyklovaný papír.

Dle možností jsou nové elektrospotřebiče nakupovány podle energetických štítků.

V průběhu roku pořádáme pravidelně 4 osvětové akce, které v sobě zahrnují problematiku udržitelné spotřeby. Snažíme se dbát o jejich kvalitu.

Zvýšil se podíl zboží s ekoznačkou, které je nakupováno. Praktiky všechny čistící prostředky, papírové ubousky a toaletní papír, které jsou nakupovány, jsou s ekoznačkou.

Hodnocení oponenta +1?
+ Akce
+ EMAS a jeho "rozšíření" do služeb města
+ Indikátory
EMAS funguje dobře, environmentální prohlášení důležitým zdrojem informací. Vývoj indikátorů EMAS:
• Pozitivní (ekologická stopa MěÚ, spotřeba energie budov majetku MěÚ – doporučujeme normalizovat data podle „degree days“ ) – v rámci ISO 50001, tudíž i v rámci hodnocení toto funguje, ale doporučení se týkalo přepočítání hodnot v prohlášení EMAS, kde jsou spotřeby pouze absolutní (nevypovídající)
• Mírný nárůst - ES města jako celku, uhlíková stopa města, spotřeba vody v MěÚ
• Stagnace – spotřeba papíru – bylo vysvětleno, že může být způsobeno nárůstem počtu klientů úřadu
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město postupuje podle opatření primátora 3E, dle kterého probíhají nákupy komodit.

Město se řídí vnitřním předpisem upravujícím zadávání veřejných zakázek.

  • 3.1.A Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování
    ANO bez jednotky
  • 3.1.B Nakupované zboží s ekoznačkou
    Ne % (resp. Kč/Kč)
  • 3.1.C Používání recyklovaného papíru
    Ne % (resp. ks/ks)
  • 3.1.D Používání elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě
    není sledován % (ks/ks)
  • 3.1.E Nakupované spotřební zboží a drobný hmotný majetek (DHM) s pozitivním vlivem na UR
    není sledován % (resp. Kč/Kč)

 Recyklovaný papír není nakupován, protože jeho používání se ukázalo jako neekonomické a neekoloigické ve vztahu k životnosti tiskáren. Je však používán například při tvorbě propagačních materiálů města.
Spotřebiče jsou při nákupu posuzovány i z hlediska ekotřídy a pokud je to možné z důvodu ekonomických a případného souladu s výše uvedenou směrnicí (tedy z hlediska ekonomického), jsou nakupovány spotřebiče v nejvyšší energetické třídě. Jejich podíl však není sledován. Stejný princip je uplatňován  i při nákupu spotřebního zboží s pozitivním vlivem na udržitelný rozvoj.

Sebehodnocení 0?

 Město se v rámci své činnosti snaží o ekonomické i ekologické hospodaření s financemi i energií, i když tyto činnosti nejsou sledovány či důsledně upravovány vnitřními předpisy.

Hodnocení oponenta 0?

Otázkou zůstává, zda předpis pro nakupování obsahuje požadavky na kritéria úsporného provozu (například energetickou třídu spotřebičů které jsou pro úřad a PO nakupovány. Doporučuji alespoň u vybraných položek vyzkoušet nastavení těchto kritérií. Přitom je stále možná používat nejnižší nabídkovou cenu. Dále není zřejmé, zda opatření 3E je to samé jako metodika 3E pro veřejné zakázky (viz MMR 2009). Předpis není přiložen ani veřejně dostupný


Zvážit do budoucna schválení vnitřního předpisu upravující „zelené nakupování“. Zavést alespoň jeden viditelný krok v oblasti udržitelné spotřeby (např. recyklovaný papír, který dnes splňuje všechny požadavky na bezpečný provoz tiskáren a kopírek) či spotřebiče s vysokou energetickou účinností. 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Nákupy materiálu, vybavení a služeb se řídí vnitřnitroorganizační směrnicí O zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a zveřejňování informací o městem Kopřivnice zadaných veřejných zakázkách. Tento předpis řeší prioritně finanční stránků nákupů s důrazem na „čistotu“ postupů spojených s výběrem dodavatele.

Výběrová řízení a jejich výsledky jsou zvěřejňována na stránkách města (od 4/2011)

Rozdělením rozpočtu do správy jednotlivých útvarů úřadů jsou předány kompetence k hospodaření s těmito prostředky, které bývá dvakrát ročně konfrontováno v rámci rozboru hospodaření. Přesná pravidla pro jednotlivé úkony nákupu s ohledem na udržitelný rozvoj stanoveny nejsou a řídí se obecnými pravidly pro hospodaření se svěřenými prostředky.

V roce 2016 provedlo Sdružení ekologických poraden STEP ve spolupráci s městem Analýzu a návrh opatření environmentálně šetrného provozu MÚ Kopřivnice. Materiál kromě analýzy současného stavu navrhuje doporučení, např. k zavedení ekologických nákupů a environmentálně řízených veřejných zakázek, nákupu papíru, kancelářských potřeb, nábytku a ostatních věcí. Od počátku roku 2017 dochází k postupnému zavádění některých navrhovaných opatření. Např. byl zkušebné zakoupen jeden vermikompostér pro využívání bioodpadu. Po zvládnutí procesu kompostování budou pořízeny vermikompostéry i do dalších podlaží budovy MÚ. Máme v úmyslu to znovu zkusit s recyklovaným kancelářským papírem, testuje se bělost, způsob bělení, gramáže, prašnosti (kvůli zařízením) aj.

Město podalo v roce 2016 žádost o dotaci na nákup služebního vozidla s pohonem CNG.

  • 3.1.A Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování
  • 3.1.B Nakupované zboží s ekoznačkou
  • 3.1.C Používání recyklovaného papíru
  • 3.1.D Používání elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě
  • 3.1.E Nakupované spotřební zboží a drobný hmotný majetek (DHM) s pozitivním vlivem na UR

3.1.A - Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování

Směrnice O veřejných zakázek malého rozsahu a zveřejňování informací, směrnice prioritně určuje postupy nákupů dodávek a služeb v souladu s rovným postavením na trhu.

 

3.1.B - Podíl zboží s ekoznačkou

Nesledováno.

 

3.1.C – Podíl recyklovaného papíru na celém úřadu

před několika lety byl papír nakoupen, ale o jeho využívání nebyl zájem, proto není kupován

 

3.1.D - Podíl elektrospotřebičů v energetické třídě A, A+, A++

Elektrické spotřebiče se kupují v menším množství, avšak s důrazem na ekonomičnost provozu (tedy min. v energetické třídě A). Evidence takto zakoupených zařízení zatím není.

Stará elektrická zařízení se hromadně nelikvidují, avšak při nákupu nových se zaměřujeme na energetickou třídu, údaj o tom jje nově evidován v kartě elektrospotřebiče.

 

3.1.E - Podíl spotřebního zboží a DHM s pozitivním vlivem na UR

- nejsou sledovány nákupy zboží s pozitivním vlivem na UR, ekoznačkou.

Sebehodnocení 0?

Ve srovnání s předchozím obdobím, kdy město udržitelnost v této oblasti nijak neřešilo, zdá se, že přichází lepší časy. Zavedení opatření doporučených v analýze šetrného provozu MÚ však nebudou snadná, ani okamžitá.

Hodnocení oponenta 0?

Vnitřní předpis není k dispozici, pozitivní skutečnost ovšem je, že v roce 2016 zadalo město odborné organizaci STEP zpracování studie „Analýzu a návrh opatření environmentálně šetrného provozu MÚ Kopřivnice.“ Od počátku roku 2017 dochází k postupnému zavádění některých navrhovaných opatření. Doporučujeme proto tuto studie doložit do příloh Auditu. Podle vyjádření jsou hlavním kritériem při zadávání veřejných zakázek rovné podmínky na trhu a cena. Doporučujeme do budoucna zohlednit rovněž environmentální kritéria (zákon to umožňuje).

Používání recyklovaného papíru by pro město s pokročilou MA 21 mělo být samozřejmostí, pokud o něj při prvním pokusu o zavedení nebyl zájem, doporučujeme osvětovou činnost „dovnitř úřadu“. Moderní zařízení od renomovaných dodavatelů nemají s používáním recyklovaného papíru žádný problém. Rovněž zvážit převedení alespoň části papírové agendy do elektronické podoby (koncept „smart office“ či „e-office“ s minimalizací potřeby tisku).

Celkově souhlasíme se sebehodnocením na úrovni „uspokojivá situace“, tj. „0“.   

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Pro zboží nakupované v rámci projektů realizovaných se záměrem zvyšovat pozitivní dopad činností města na dlouhodobý udržitelný rozvoj města jsou preferovány nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí (recyklovaný papír, certifikované zboží, atd). Do budoucna město zvažuje zavést systém EMAS, jehož podmínkou pro certifikaci by bylo mj. i vytvoření vnitřní směrnice pro udržitelné nakupování a důslednější systém monitoringu zboží s ekoznačkou, recyklovaného papíru, atd. Město nemá prozatím schválený vnitřní předpis upravující pravidla pro zodpovědné nakupování.

Spotřeba energie

Město má od roku 2012 zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací (celkem cca 50 objektů) - více viz Oblast 3 - Hospodaření s energií. Tento monitoring je pro celkový obraz energetické náročnosti významnější a komplexnější, než podíl elektrospotřebičů v dané energetické třídě, poněvadž informace o energetické třídě, i když je významná, ještě plně nevypovídá o spotřebě energie a řádném užívání (stand-by režimy, nastavení útlumových režimů, atd.). Město v současné době nemá nastavený systém monitoringu energetických tříd elektrospotřebičů. Od roku 2014 je však díky platnému Energetickému plánu města přijata teze, že renovace bude probíhat v nejlepším možném energetickém standardu (nízkoenergetický, pasivní, budovy s téměř nulovou spotřebou energie) s ohledem na ekonomické parametry a komplexnost opatření, což se vztahuje i na obměnu elektrospotřebičů.

Osvěta

Město Litoměřice dlouhodobě podporuje téma úspor energie, využití obnovitelných zdrojů a udržitelné spotřeby (více i Téma Globální odpovědnost v oblasti Fair Trade). V rámci Strategického plánu rozvoje města Litoměřice je v rámci Rozvojové oblasti D - Litoměřice – město inovací: energeticky nezávislé a nízkoemisní město mj. definovám cílový stav, při kterém občané města efektivní využívání energie berou jako svůj životní styl. S tím samozřejmě souvisí i osvětové akce zaměřené na téma udržitelné spotřeby. Město Litoměřice je od roku 2014 aktivním a v ČR jako město zatím jediným členem evropského sdružení měst a obcí zaměřených na udržitelnou energetiku - Energy Cities , aktivně je zapojeno do evropské kampaně zaměřené na energetické štítkování veřejných budov - kampaně DISPLAY. V roce 2014 proběhly především tyto osvětové akce: i) Konference energie pro města 21. století (mezinárodní akce); ii) Založení Asociace energetických manažerů měst a obcí; iii) 2 pracovní workshopy k projektu POCACITO (společně s Univerzitou Karlovou v Praze); iv) prezentace Fondu úspor pro ředitele příspěvkových organizací; v) Den Země 2014. Dále se energetický manažer města účastnil jako přednášející cca 10 - ti dalších národních, či mezinárodních konferencí, seminářů s tématem udržitelné energetiky.

  • 3.1.A Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování
  • 3.1.B Nakupované zboží s ekoznačkou
  • 3.1.C Používání recyklovaného papíru
  • 3.1.D Používání elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě
  • 3.1.E* Počet akcí na podporu udržitelné spotřeby
Hodnota indikátoru 3.1.A:

NE

Hodnota indikátoru 3.1.B:

N.A.

Hodnota indikátoru 3.1.C:

r. 2012 - 0,20 %
r. 2013 - 0,09 %
r. 2014 - 1,1 %

Město preferuje nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí, nemá však prozatím schválený oficiální vnitřní předpis

Hodnota indikátoru 3.1.D:

N.A.

Město má zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací, nemá však prozatím nastavený systém monitoringu energetických tříd elektrospotřebičů

Hodnota indikátoru 3.1.E:

r. 2012 - 3
r. 2013 - 4
r. 2014 - 5

Město dlouhodobě podporuje téma udržitelné spotřeby v rámci osvětových akcí

+1

Město preferuje nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí, má zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací, dlouhodobě podporuje téma udržitelné spotřeby v rámci osvětových akcí

3.2 Odpadové hospodářství (OH)

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH)
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta 0?
Pro další rozvoj této oblasti doporučujeme využít koncept oběhového hospodářství (ve spolupráci se soukromým a občanským sektorem).
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH)
Sebehodnocení +1?

+1 pozitivní vývoj

Množství netříděného SKO na obyvatele klesá

+1 pozitivní vývoj

Počet tříděných složek odpadu se zvyšuje, zlepšují se i možnosti jejich odkládání, což má za následek zvýšení míry třídění

+1 pozitivní vývoj

Zvýšení množství separovaného odpadu na obyvatele

 

Hodnocení oponenta +1?

vykazované množství separovaného odpadu je výrazně nad průměrem ČR, a současně podíl netříděného SKO je hluboce pod průměrem ČR; nejsou data zkreslena nějakým faktorem? Trend nezbytně nesměřuje k nutnosti vystavět v Jihlavě vysokokapacitní spalovnu odpadu, jak  je  plánováno.


TO by nemotivovalo k dalším opatřením na snižování produkce odpadu, právě naopak, odpad by se vozil ze širokého okolí, narostla by dopravní zátěž.

. V každém případě je zřejmě úroveň separace odpadu, včetně BRO výjimečná v rámci hodnocených měst. Současně je podíl netříděného SKO hluboce pod průměrem ČR a zhruba třetinový než například v Praze. To je pozitivní (za předpokladu že odpad nekončí jinde, než má, např. na nelegálních skládkách či v domovních kotlích). Stejně tak je pozitivní klesající trend produkce SKO. Pokud jde o významnou složku SKO – BRKO – je patrná snaha města občanům vyjít vstříc ohledně možnosti jeho separace. Týká se však především obyvatel rodinných domků, u obyvatel bytové a sídlištní zástavby je to složitější. Celkově lze v oblasti 3.2 souhlasit se sebehodnocením, důležité bude udržet nadprůměrné hodnoty třídění a nízkou produkci SKO do budoucna. Město by proto mělo sledovat moderní trendy v dané oblasti, jako je oběhové hospodářství, prodej potravin bez obalů či snahu o snížení množství potravinového odpadu - „food waste

 
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH)
Sebehodnocení +2?

Velmi dobré výsledky v oblasti nakládání s odpady byly potvrzeny umístěním města v soutěži "O keramickou popelnici" za rok 2016 na 5. místě v kategorii měst nad 15 tis. obyvatel. Město dokončilo v letošním roce nový plán odpadového hospodářství pro období 2017 až 2022, který navrhuje zejména další zvyšování podílu tříditelných složek z komunálního odpadu.

Hodnocení oponenta +1?

Vzhledem k níže uvedenému se domníváme, že adekvátní hodnocení situace v oblasti odpadového hospodářství je „dobré“, nikoliv však „velmi dobré“. Kopřivnici se daří velmi dobře plnit zákonná opatření v oblasti OH, nabízí občanům zlepšující se možnosti k třídění, snaží se o jejich motivaci. Neaplikuje však některé moderní přístupy k předcházení vzniku odpadu, které už pomalu pronikají do pokročilých českých a moravských obcí a jsou běžné na západ od našich hranic. Teprve tyto metody (zejména finančně – motivační, ale i „smart“ řešení) vedou k potřebnému snížení produkce směsného komunální odpadu končícího na skládkách a zvýšení oběhu cenných surovin.

Doporučujeme proto zvážit do budoucna další kroky k snižování produkce odpadů a prevenci jejich vzniku – využívání smart řešení, využití potravinového odpadu, podpora oběhové hospodářství „přeměna odpadů na zdroje“, upcycling atp. alespoň v pilotní formě. Navázat spolupráci s organizacemi a firmami, které tyto principy prosazují. 

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
3.2.1 Jaké další složky komunálního odpadu kromě základních (papír, plast, sklo, nápojový karton) sbíráte odděleně do kontejnerů (např. BRKO, textil, kovy, kuchyňský odpad)?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Systém nakládání s odpady upravuje  obecně závazná vyhláška města Chrudim o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jeho katastrálním území včetně systému nakládání se stavebním odpadem (dále jen „systém“). Nakládání s odpady řeší také Plán odpadového hospodářství města, který byl zpracován v roce 2015 apolečností ISES  s.r.o.. Zpracování POH bylo financováno z projektu "Místní agendou 21 a strategickým řízením k naplňování proncipů udržitelného rozvoje a zvyšování kvality života obyvatel v Chrudimi", finanční prostředky jsou poskytnuty z Programu švýcarsko-české spolupráce.

POH byl schválen Zastupitelstvem města dne 25.1.2016. Indikátory a cíle, které jsou v něm uvedeny budou každoročně vyhodnocovány a zpráva o vyhodnocení bude předkládána Radě města. POH je v příloze tohoto auditu.

Po městě je rozmístěno na 368 kontejnerů seskupených do 110 separačních hnízd. Odpady jsou tříděny plošně prostřednictvím separačních hnízd s kontejnery na recyklovatelné složky KO, dále ve sběrném dvoře města a ve sběrných surovinách, zařazených do systému města. Třídí se tyto složky: plasty, papír, sklo, nápojový kartón, kovy (SD, sběrny), biologicky rozložitelný odpad (pouze SD), nebezpečné složky komunálního odpadu (oleje, znečištěné obaly, absorpční činidla, filtry, chemikálie, detergenty, léky atd.), objemný odpad, textil a jedlé oleje z domácností.

Ve sběrném dvoře města mohou občané ukládat veškeré složky komunálních odpadů, zejména sem odevzdávají objemné odpady, stavební suť, biologicky rozložitelný odpad, recyklovatelný odpad, v neposlední řadě nebezpečné odpady.

Město  Chrudim  je zapojeno do systémů zpětného odběru  elektrozařízení ASEKOL,  EKOLAMP  a ELEKTROWIN, občané mohou ve sběrném dvoře zdarma odložit nefunkční elektrospotřebiče z domácností, včetně drobné elektroniky, zářivek a baterií. Množství takto vytříděných elektrospotřebičů každoročně roste.

Ve městě je rozmístěno 15 kontejnerů na použitý textil, které provozuje společnost TextilEco a.s.. V roce 2015 bylo v těchto kontejnerech vytříděno 63,013 t textilu.

V současnosti probíhají jednání se dvěma organizacemi ve věci spolupráce při třídění a využití textilu buď formou kontejnerů rozmístěných ve městě, nebo formou umístění velkoobjemového kontejneru na tříděný textil do areálu SD. V současnosti je textil na SD sice tříděn, ale likvidován na skládce.

V současné době probíhají jednání o rozmístění kontejnerů na třídění olejů z domácností, jsou vytipována místa, kde budou kontejnery umístěny. Od jara roku 2016 jsou na veřejných prostranstvích ve městě umístěny kontejnery na třídění použitého jedlého oleje z domácností - celkem 7 ks s cílem umožnit veřejnosti nevylévat  tyto odpady do kanalizace.

Na jaře 2016 byl zahájen svoz biologických odpadů ze zahrádkářských kolonií. Svoz je prováděn o sobotách v předem ohlášených termínech a pod dozorem pracovníků Technických služeb Chrudim 2000 spol. s r.o..

V roce 2015 byl zpracován projekt rozšíření Sběrného dvora v ulici Obce Ležáků, bude požádáno o dotaci a roce 2016 by měl být projekt realizován. V přípravě je také projekt nového sběrného dvora a překládací stanice odpadů. Bude umístěn v areálu průmyslové zóny Chrudim - Západ.

příloha - STUDIE Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky ve městě Chrudim ANALYTICKÁ ČÁST + NÁVRHOVÁ ČÁST

příloha - POH města Chrudim

  • 3.2.B Počet tříděných složek komunálního odpadu
  • 3.2.C Množství tříděného komunálního odpadu
  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách

Hodnota indikátoru 3.2.2.:

7 základních recyklovatelných složek KO (plasty, papír, sklo, nápojový kartón, kovy, textil) a dále ve Sběrném dvoře biologicky rozložitelný odpad (využití v  kompostárně sousedního města), nebezpečné odpady (uváděno celkově jako jedna složka).

Hodnota indikátoru 3.2.3.:

rok 2011: 186,9 kg/obyv.

rok 2014: 181,5 kg/obyv

Hodnota indikátoru 3.2.4.:

Z vytříděných odpadů tvořily po zaokrouhlení kovy 46,1 %, papír 24,5 %, plasty 7,1 %, sklo 7,7 %, kompozitní obaly 0,1 %, BRKO 11,3ˇ%, textil 2,2 %, nebezpečné odpady 0,7 %, pneu 0,3 %.

 

Sebehodnocení 0?

Množství netříděného směsného KO (č. 200301 dle Katalogu odpadů)  v roce 2014 se oproti roku 2011 mírně snížilo. Od roku 2011 množství SKO stále mírně klesá.

Celkově bylo v roce 2014 vytříděno 175,19 kg/obyv., bez započtení kovů ze sběren 95,7 kg/obyv., což představuje oproti roku 2011 (resp. 2012) zvýšení (144,87 kg/obyv.; 83,3 kg/obyv.). Kladně se projevilo zavedení třídění textilu a navýšení vytříděného množství papíru a BRKO, naopak u skla je zaznamenáván pokles  množství.

Bez kovů vytříděných prostřednictvím sběren tvořily kovy  Procentuální složení vytříděných odpadů se výrazně neliší od stavu roku 2012, i když jednotlivé položky mírně kolísají. Více se procentuálně vytřídí papíru, plastů, BRKO, méně např. skla. Jako nová položka se započítává textil.

Hodnocení oponenta 0?
BRKO město řeší, občané budou mít kompostéry, postupně se mění skladba vytříděného odpadu (zařazení textilu a olejů). Třídění je na srovnatelné úrovni s dalšími městy, další zlepšení naráží na ekonomickou stránku a legislativu (např. „chytré popelnice“). Oběhové hospodářství město zatím neřeší, navázání na podniky příliš není, neexistuje spolupráce se zemědělskými podniky.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Je nutné rozdělit odpad z úřadu a odpad od obyvatel.

Na úřadě třídíme:

Papír, plasty, sklo, biologicky rozložitelný odpad, nebezpečný odpad, objemný odpad, kovy (železo, hliník,…), dřevo, za jednotlivé odbory pak další specifické druhy odpadu. Vše je řešeno vnitřní směrnicí.

Město má zaveden systém nádobového sběru papíru, plastu (směsný plast včetně nápojových kartonů je dotřiďovaný na třídící lince), bílé sklo a barevné sklo. Množství sebraného separovaného odpadu ve svozové oblasti Jihlavy rovněž pořád roste.

http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/vytridili-skoro-o-ctyricet-procent-odpadu-vice-20170126.html

http://jihlava.city.cz/zpravodajstvi/skoro-12-tisic-kusu-elektra-vloni-jihlavane-odlozili-na-nejvetsim-sbernem-dvore/7944

V rámci předcházení vzniku odpadů mají obyvatelé možnost nádobového sběru textilu (17 malých a 3 velké kontejnery + místo, kam se dá textil odevzdávat přímo), červené kontejnery na zpětný odběr elektrozařízení (celkem 22 ks). Kontejnery na textil jsou rovněž umístěny na všech třech sběrných dvorech.

Množství vytříděných složek meziročně výrazně narůstá (viz příloha) úměrně poklesu produkce SKO na obyvatele. Viz příloha.

Pokud mají obyvatelé Jihlavy zájem, mohou si na radnici zakoupit dotovaný kompostér a kompostováním na vlastním pozemku předcházet vzniku odpadů.

Dále pak jsou obyvatelům k dispozici tři sběrné dvory, kde lze bezplatně 6 dnů v týdnu odevzdat kromě využitelných složek (papír, plast, sklo) objemný odpad, nebezpečné odpady, kovy, biologicky rozložitelný odpad, jedlý olej a tuk, textil i další odpady. Všechny sběrné dvory fungují jako místo zpětného odběru a elektrozařízení. Nad rámec povinností určených zákonem obcím, odebíráme na sběrných dvorech také vysloužilé pneumatiky. Nárůst využívání sběrných dvorů po zavedení motivačního programu je evidentní: http://www.jihlava.cz/jihlavaci-vyzivaji-sberne-dvory-jak-nikdy-v-minulosti/d-510760

Nádobový sběr biologicky rozložitelného odpadu je zaveden ve dvou příměstských částech od roku 2014 (pilotní projekt Pávov a Zborná) a od roku 2015 v části města Slunce, kde je nádobový sběr bioodpadu realizován jako pilotní projekt ve všech typech zástavby do nádob s objemem 1100l.

Od 1. 3. 2016 byl zahájen plošný svoz biologicky rozložitelného odpadu rostlinného původu. Majitelé rodinných domů si mohou požádat o přidělení nádoby o objemu 240 l nebo 120 l (tzv. kompostejneru), které se vyváží 1x za 14 dní během sezóny a v období prosinec – únor ve frekvenci svozu 1x měsíčně. K 31. 12. 2016 bylo rozmístěno 1926 nádob. Současně byly rozmístěny veřejně přístupné kontejneru na objemu 1100 l na kontejnerová stání s kontejnery na separovaný odpad. Tyto kontejnery se vyvážejí v sezóně ve frekvenci 1x týdně a v období prosinec – únor 1x za 14 dní. Rozmístěno bylo celkem 255 kontejnerů.

Dle potřeb a možností rozpočtu jsou 1 – 2 ročně provozovány mobilní svozy biologicky rozložitelného odpadu, příp. ostatních složek odpadu. Větší množství biologicky rozložitelného odpadu mohou obyvatelé odevzdat i na kompostárně v Henčově.

Všechny informace o odpadech pro obyvatele, podnikatele i další subjekty lze najít na jednom místě zde:http://jihlava.cz/odpady/

 

  • 3.2.B Počet tříděných složek komunálního odpadu
    r. 2016 – 7 počet
  • 3.2.C Množství tříděného komunálního odpadu
    143 kg/os.

Hodnota indikátoru:

r. 2016 – 7

(více viz příloha č. 1)

 

Hodnota indikátoru:

r. 2016 – 7230 SKO/t

(více viz příloha č. 1)

 

Sebehodnocení +1?

Separace odpadu v průběhu let narůstá, úměrně tomu klesá množství SKO.

Hodnocení oponenta +1?

hodnoty indikátorů jsou poněkud nepřehledné - nelogická jednotka. Nicméně lze vyčíst z přílohy. Pozitivní je vývoj indikátorů.


 

 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Kromě sběru základních komodit (papír, plast, sklo, nápojový karton) byl v roce 2008 zaveden systém sběru biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) ze zahrad prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů o objemu 7 m3 .Od r. 2013 je tento odpad na území Kopřivnice sbírán prostřednictvím kompostejnerů přímo od rodinných domů. V místních částech je zatím sběr a svoz BRKO zajišťován prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů. Sběr probíhá od dubna do poloviny listopadu 1x za 3 týdny. V roce 2016 byla podána žádost o dotaci na pořízení kompostejnerů i do místních částí. Biologický odpad je možno odevzdávat i na kompostárně, která je společným vlastnictvím měst Kopřivnice a Příbor. V současnosti máme celkem 820 ks kompostejnerů.

V roce 2012 bylo v rámci projektu Živá Kopřivnice dotovaného z Revolvingu MŽP pořízeno 102 ks kompostérů. V roce 2013 byl tento počet v rámci projektu „Podpora domácího kompostování pořízením kompostérů pro občany Kopřivnice“,  spolufinancovaného z OPŽP a SFŽP, rozšířen o dalších 420 ks kompostérů o objemu 600 l. Kompostéry mají občané vypůjčeny na základě smlouvy na dobu 5 let.

Město poskytuje občanům vlastníkům RD žluté plastové pytle na sběr směsného plastu, které jsou sváženy přímo od RD 1x za 14 dní.

Od poloviny roku 2011 byl zaveden sběr vyřazeného elektrozařízení prostřednictvím červených kontejnerů z 5-ti stanovišť, v r. 2016 byly doplněny o další 3 ks. Na přelomu let 2011 a 2012 byl zaveden sběr textilu do sběrných nádob – v současnosti rozmístěno 17 kontejnerů společnosti Textil Eco a 6 kontejnerů od Armády spásy.

  • 3.2.B Počet tříděných složek komunálního odpadu
    2015 a 2016 - 8 počet
  • 3.2.C Množství tříděného komunálního odpadu
    Rok 2015 - 66,95 kg včetně kovů a 36,14 kg bez kovů. Rok 2016 - 62,51 kg včetně kovů a 38,87 kg bez kovů. kg/os.
Sebehodnocení +2?

Systém nakládání s odpady na území města je na velmi dobré úrovni, množství směsného komunálního odpadu mírně klesá a naopak se mírně zvyšuje množství tříděného odpadu.

Pozitivní směr v nakládání s KO byl potvrzen ziskem 5. místa v soutěži Keramická popelnice v kategorii měst od 15 tis. obyvatel.

Hodnocení oponenta +1?

Systém sběru tříděného odpadu je v Kopřivnici na standardní úrovni, občané mají dostatek možností ke třídění 8 druhů separovaného odpadu. Situace však není v republikovém měřítku nijak výjimečná, nejsou aplikovávány nejmodernější „smart“ metody třídění odpadů, které skutečně motivují občany k vyššímu podílu třídění (viz dále). Z toho zřejmě vyplývá, že celkové množství vytříděných odpadů v posledních neroste, spíše mírně klesá, při zachování celkové produkce odpadů (indikátor 3.2.C). Nenašli jsme také žádnou zmínku o aktuálních (a z pohledu místního udržitelného rozvoje) otázkách, jako je snaha o minimalizaci potravinového odpadu „food waste“, prodej potravin bez obalů, komunitní centra, kde je možné opravit nejrůznější spotřebiče či prosazování principů oběhového hospodářství.

Jako adekvátní hodnocení tedy vidíme známku „1“, situace je dobrá. 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Dále jsou separovány motorové, převodové a mazací oleje; obaly obsahující zbytky nebezpečných látek, absorpční činidla, filtrační materiály, pneumatiky, olejové filtry, brzdové kapaliny, laboratorní chemikálie, cihly, směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků, železo a ocel, stavební materiály obsahující azbest, směsné stavební a demoliční odpad, textilní materiály, rozpouštědla, kyseliny, pesticidy, zářivky a jiný odpad obsahující rtuť, jedlý olej a tuk, barvy, tiskařské barvy, lepidla, léčiva, baterie a akumulátory, BRKO, více viz indikátor 3.2.4. Oproti roku 2013 došlo k navýšení počtu tříděných složek ze 17 na 29.

  • 3.2.B Počet tříděných složek komunálního odpadu
  • 3.2.C Množství tříděného komunálního odpadu
  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách
Hodnota indikátoru 3.2.B:

r. 2012 - 17
r. 2013 - 17
r. 2014 - 29

Hodnota indikátoru 3.2.C:

r. 2012 - 46,34 kg/obyv.
r. 2013 - 46,64 kg/obyv.
r. 2014 - 73,55 kg/obyv.

Došlo k výraznému zvýšení ( o 70%) počtu tříděných složek odpadu, zároveň byl zaznamenán značný nárůst množství separovaného odpadu na obyvatele, konkrétně o 58%.


Hodnota indikátoru 3.2.D:

viz Příloha 3.6.

Existuje dlouhodobě provozovaný mobilní svoz nebezpečného odpadu

+2

Zvýšil se výrazně počet tříděných složek odpadu a množství separovaného odpadu na obyvatele

3.2.2 Jakým způsobem motivujete občany a firmy k třídění odpadů?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Ve městě pravidelně probíhá optimalizace z hlediska dostupnosti separačních hnízd. Hnízda jsou tvořena základními třemi druhy kontejnerů – papír, sklo, plasty, někde i kontejner na sběr elektroodpadu či textilu.

Pravidelně probíhají osvětové kampaně v rámci Dne Země nebo  Den s Technickými službami, pravidelné informace k třídění odpadů jsou uváděny v Chrudimském zpravodaji. Městský úřad Chrudim, Odbor životního prostředí provádí v rámci výkonu státní správy kontroly firem na území města zaměřené na nakládání s odpady.

V rámci Dne Země proběhla ve spoluprácí se společností VAK Chrudim a.s. kampaň týkající se osvěty "co patří a nepatří do kanalizace".

  • 3.2.A Produkce směsného komunálního odpadu
  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách

  3.2.A: 181,5 kg/obyv.

3.2.D:

  • kovy 46,1 %,
  • papír 24,5 %,
  • plasty 7,1 %,
  • sklo 7,7 %,
  • kompozitní obaly 0,1 %, 
  • BRKO 11,3ˇ%,
  • textil 2,2 %,
  • nebezpečné odpady 0,7 %,
  • pneu 0,3 %
Sebehodnocení +1?

Množství netříděného směsného KO (č. 200301 dle Katalogu odpadů)  v roce 2014 se oproti roku 2011 mírně snížilo. Od roku 2011 množství SKO stále mírně klesá.

Celkově bylo v roce 2014 vytříděno 175,19 kg/obyv., bez započtení kovů ze sběren 95,7 kg/obyv., což představuje oproti roku 2011 (resp. 2012) zvýšení (144,87 kg/obyv.; 83,3 kg/obyv.). Kladně se projevilo zavedení třídění textilu a navýšení vytříděného množství papíru a BRKO, naopak u skla je zaznamenáván pokles  množství.

Bez kovů vytříděných prostřednictvím sběren tvořily kovy  Procentuální složení vytříděných odpadů se výrazně neliší od stavu roku 2012, i když jednotlivé položky mírně kolísají. Více se procentuálně vytřídí papíru, plastů, BRKO, méně např. skla. Jako nová položka se započítává textil.

Hodnocení oponenta 0?
Město by mohlo začít využívat koncept oběhového hospodářství.
Osvěta je zaměřena na třídění, spolupráce s dodavateli zboží město zatím stále neuvažuje.
Předcházení vzniku odpadů bylo hlavním tématem Dne Země, se spolupráci s Ekocentrem Paleta, podmínky musí podle města nastavit i stát. Celková produkce nevytříděných složek KO se nesnižuje.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Pro obyvatele jsou prováděny pravidelné a trvalé informační kampaně na webu, v NJR, přímými besedami, osobními dopisy do schránek či přímým kontaktem např. při akcích na náměstí.

Od poloviny roku 2014 se mohou obyvatelé zapojit do Programu zodpovědného nakládání s odpady, jehož prostřednictvím lze dosáhnout na slevu z poplatku za komunální odpad. Podrobnosti zde:

http://jihlava.cz/program-zodpovedneho-nakladani-s-odpady/d-500842/p1=103958

  • Počet zapojených k 1. 7. 2017 do motivačního programu:
    • Celkem zapojených domácností: 9135
    • Celkem zapojených osob – 19569

Všechny podrobnosti k programu lze najít na výše uvedené webové adrese. Přínosem programu mělo být ne jen snížení množství směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku (tento efekt je zcela zjevný z čísel, kterých Jihlava dosahuje), zvýšení množství separovaných odpadů, ale i výchova ke správnému nakládání s nebezpečnými odpady, objemným odpadem, jedlými tuky, kovy a dalšími druhy odpadu, které mnohdy končily v SKO. Díky motivaci k návštěvě sběrných dvorů se i tato oblast postupně zlepšuje, o čemž svědší rostoucí množství návštěv sběrných dvorů.

Prostředkem, kterým jsme se snažili obyvatele zainteresovat na stavu životního prostředí je i možnost hlásit výskyt černých skládek prostřednictvím webové aplikace: http://zavady.jihlava.cz/obcan.php

Po zadání e-mailové adresy je občan operativně informován, jak je s jeho podnětem naloženo, kdy bude skládka odstraněna. Aplikace funguje pro občany od začátku roku 2014 a je využívána.

V roce 2014 jsme v rámci Dne Země (a následujícím období) prováděli anketní šetření „Kam letí Vaše smetí?“. Obyvatel jsme se formou řízeného rozhovoru ptali na věci související s odpadovým hospodářstvím a na jejich spokojenost. Za anketu mohli obyvatelé získat sadu tašek na třídění odpadu.

Připravili jsme exkurzi pro veřejnost do zařízení na energetické využití odpadu SAKO Brno i exkurze pro veřejnost do firmy Enviropol či na třídící linku odpadů.

Velmi důležitým prvkem motivace je i to, že přibližujeme občanům možnosti třídění. Probíhá průběžné budování kontejnerových stání na separovaných odpad, ať už v rámci revitalizace sídlišť – Královský vršek I. a II. etapa, Březinova, Na Kopci, Demlova nebo každoročně v rámci individuálních investičních akcí města. Cílem je zkrácení docházkové vzdálenosti, pokrytí města dostatečně hustou sítí míst pro separovaný odpad, a tím motivace občanů třídit odpad. Pokrytí sítí kontejnery na separ má zajistit, aby žádný z občanů neměl k nejbližšímu kontejnerovému stání docházkovou vzdálenost delší, než 110 m.

V místech, kde je problematické najít místo pro kontejnerové stání (zejména městská památková rezervace) řešíme problém s docházkovou vzdáleností buď budováním podzemních kontejnerových stání (v Jihlavě máme v MPR celkem tři), nebo tím, že jsou na základě žádosti obyvatelům přímo do domu poskytovány  popelnice na papír a plasty.

V polovině roku 2017 město začalo na turistickém informačním centru rovněž za zvýhodněnou cenu prodávat tašky na separovaný odpad a vrámci snahy o předcházení vzniku odpadu (kde má město obecně velmi omezené možnosti) rovněž za symbolickou cenu porodává látkové tašky s grafikou v jednotném "odpadovém" stylu a s upozorněním na nutnost předcházení vzniku odpadu. Kromě praktického výstuou (snížení množství použitých igelitových tašek) si tato akce klade za cíl právě předcházení vzniku odpadu. Více zde:https://www.jihlava.cz/jihlava-na-modni-ba-vlne-textilni-tasky-misto-igelitek/d-519104/p1=103430

Město se snaží vycházet vstříc obyvatelům i dalšími průběžnými činnoistmi - např. budováním nových kontejnerových stání na separovaný odpad. Nový POH stanoví, že docházková vzdálenost kontejnerového stání by pro obyvatele měla být do 110 m.

O úspěšnosti všech realizovaných kroků svědčí i fakt, že se Jihlava v roce 2017 stala výtězem celostátní soutěže o krystalovou popelnici, byla tak v roce 2016 nejlépe třídícím městem v České republice. Více zde: https://www.jihlava.cz/nejlepe-tridi-odpady-obyvatele-jihlavy/d-519540/p1=103430. Systém v Jihlavě je nastaven tak, aby byl ekonomicky i ekologicky udržitelný. POH Jihlavy nikdy nepočítal a ani nový POH nepočítá s výstavbou ZEVO (toto je obsaženo pouze v POH Kraje Vysočina, zařízení ale není lokalizováno).

Od pololetí roku 2017 je v Jihlavě zahájen další pilotní projekt - nádobový sběr jedných tuků v městské části Na Slunci. 

  • 3.2.A Produkce směsného komunálního odpadu
    143 kg/obyv.
  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách
    viz příloha k 3.2.1 %

Hodnota indikátoru:

 

3.2.4. podíl separace po složkách odpadu

Hodnota indikátoru:

  • Počet zapojených k 1. 1. 2017 do motivačního programu:
    • Domácností prostřednictvím karty – 3936
    • Domácností sníženou frekvencí – 5669
    • Celkem zapojených osob – 19133
Sebehodnocení +2?

Zájem o motivační program mezi obyvateli je poměrně velký, což prokazují počty zapojených osob. Zapojení do motivačního programu vedlo k tomu, že lidé začali více přemýšlet o nakládání s odpady, o své zodpovědnosti v této oblasti a mění se postupně i přístup obyvatel k nakládání sodpadem.

Hodnocení oponenta +1?

Motivační program je velmi dobrý příklad správné praxe, je k dispozici nějaká podrobnější zpráva o jeho vyhodnocování?  

Zvážit do budoucna další kroky k snižování produkce odpadů a prevenci jejich vzniku – využívání potravinového odpadu, podpora oběhové hospodářství „přeměna odpadů na zdroje“, upcycling atp. alespoň v pilotní formě. Navázat spolupráci s organizacemi a firmami, které tyto principy prosazují. 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Občany motivujeme zkracováním docházkových vzdáleností ke kontejnerům na tříděný odpad, v průběhu roku 2015 pokračovala výstavba nových stanovišť (2) a rekonstrukce stávajících zpevněných ploch pod kontejnery (4). Byla rovněž doplněna sběrná síť 11 kontejnery na sběr papíru, 13 kontejnery na plast a 3 kontejnery na sběr skla. V průběhu  r. 2016 bylo vybudováno jedno nové stanoviště pro sběr separovaného odpadu a dalších 5 bylo rozšířeno. Sběrná síť byla doplněna o dalších 11 kusů kontejnerů na sběr plastu, 8 na sběr papíru a 2 kontejnery na sběr skla. V roce 2016 si občané měli možnost vyzvednout tašky na třídění odpadů (soubor tří tašek ve dvou velikostech).

Celkový počet nových a rekonstruovaných stanovišť je 112, nádob (kontejnerů) dle druhů odpadu na sběr plastů 188, na sběr papíru 164, na sběr skla 168 (z toho na sběr bílého 72 ks).

V průběhu roku informujeme občany o harmonogramech svozů a všech novinkách týkajících se nakládání s odpady v Kopřivnických novinách, kabelové televizi a prostřednictvím vlastních webových stránek odboru životního prostředí a webu města.

Nepravidelně, obvykle v rámci projektů jsou vydávány letáky o třídění odpadů, v roce 2012 byly dokončeny videospoty ke správnému chování k ŽP (odopady, ovzduší, voda, lesy, ochrana přírody, apod.). Videospoty lze shlédnout na webových stránkách OŽP www.zivotniprostredi.koprivnice.org.

  • 3.2.A Produkce směsného komunálního odpadu
    2015 - 148,6 kg 2016 – 149,8 Kg kg/obyv.
  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách

3.2.D - Podíl (%) separace po složkách odpadů

Rok 2015

Podíl papíru vůči SKO=11,6%

Podíl plastu vůči SKO=6,52%

Podíl skla vůči SKO=6,04%

Kovy vůči SKO=20,73%

BRKO vůči SKO=30,4%

Textil vůči SKO=1,97%

Elektro vůči SKO=1,73%

Rok 2016

Podíl papíru vůči SKO=11,97%

Podíl plastu vůči SKO=7,1%

Podíl skla vůči SKO=6,75%

Kovy vůči SKO=15,78%

BRKO vůči SKO=32,99%

Textil vůči SKO=2,16%

Elektro vůči SKO=2,07%

Sebehodnocení +1?

Motivace a informovanost občanů je na dobré úrovni, svědčí o tom i stoupající tendence množství vytříděných odpadů.

Hodnocení oponenta +1?

Systémy motivace občanů k vyššímu třídění jsou pestré, zlepšuje se síť a dostupnost nádob na separovaný sběr odpadů. Město se snaží informovat občany a motivovat je k správným vzorcům spotřeby. To se bohužel neprojevuje na vyšších podílech třídění, je zřejmě nezbytná delší časová řada dat, i s ohledem na schválené změny v oblasti odpadového hospodářství (zákaz skládkování po roce 2024). V ČR existují obce, kde se za 5 let podařilo snížit množství nevytříděného odpadu na polovinu (např. Šitbořice na Břeclavsku), a výrazně zvýšit podíl vytříděného opadů.  Jde to díky kombinaci finanční motivace občanů a dalších opatření („chytrá“ popelnice, odměny za třídění atp.). V Kopřivnice je situace mírně nadprůměrná, nikoliv však na úrovni těchto nejpokročilejších obcí. Podobně v západní Evropě se obcím daří dosáhnut vyšší míry třídění. Pozitivně hodnotím relativně malé množství směsného komunálního opadu na hlavu, zhruba třetinové než například v Praze.

Zajímavé by bylo zjistit, nakolik jsou použité motivační metody reflektovány samotnými občany, tedy provést šetření mezi občany zaměřené na oblast odpadového hospodářství a získat reprezentativní zpětnou vazbu.

S ohledem na výše uvedené souhlasíme se sebehodnocením (známka „1“), důležitá bude snaha do budoucna naplnit zmíněné ambiciózní výzvy, plynoucí z principů oběhového hospodářství. 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Město motivuje občany tím, že pokud budou separovat do určité míry, tak se nebude zvyšovat poplatek za odpad na hlavu, což se následně dodržuje. V roce 2014 došlo ve statistikách ke zvýšení netříděného SKO na obyvatele z toho důvodu, že do statistik byl v roce 2014 zahrnut i odpad z velkoobjemových kontejnerů, kde byla velká část odpadu podnikatelského. Po zprovoznění sběrného dvoru v roce 2014 byly velkoobjemové kontejnery zrušeny a produkce odpadů se přesunula do sběrného dvoru, kde jde o separované odpady od občanů a proto jsou již vykazovány. U netříděného odpadu je navýšení produkce minimální a lze předpokládat, že je způsobeno i mírným poklesem obyvatel. U separovaného odpadu je naopak výrazné zvýšení produkce dáno jednak otevřením sběrového dvoru, kampaněmi na podporu separace a zvýšením počtu kontejnerů na separaci.

  • 3.2.A Produkce směsného komunálního odpadu
Hodnota indikátoru 3.2.A:

r. 2012 - 170,1 kg/obyv.
r. 2013 - 169,5 kg/obyv.
r. 2014 - 173,8 kg/obyv.

Byl zprovozněn sběrný dvůr, není zvyšován poplatek za odpad, díky většímu sběru odpadu došlo ke zvýšení podílu netříděného odpadu

0
Město zprovoznilo sběrný dvůr, je stabilní poplatek za odpady
3.2.3 Zajišťujete sběr nebezpečných složek KO i jiným způsobem než ve stacionárním zařízení?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Dvakrát ročně probíhá mobilní svoz nebezpečného odpadu, který zajišťují Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o. O harmonogramu svozu jsou občané informováni v Chrudimském zpravodaji, na internetových stránkách města a Technických služeb Chrudim 2000 spol. s r.o.

Od roku 2011 klesá množství nebezpečných odpadů, zřejmě také díky fungování kolektivních systémů a třídění elektrozařízení určených ke zpětnému odběru. Dále např. akumulátory, které mohou být významnou položkou, lze odevzdat za úplatu ve čtyřech provozovnách druhotných surovin.

  Přehled produkce nebezpečných odpadů:

Rok

Množství vytříděných NO v t

2010 

70,167

2011

46,991

2012

36,046

2013

 30,320

2014

29,199

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta +1?
Klesla produkce nebezpečného odpadu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Kromě odevzdávání nebezpečných odpadů ve všech sběrných dvorech, mohou obyvatelé Jihlavy tento odpad odevzdat i při mobilních svozech pořádaných městem 1-2x ročně.

Sebehodnocení 0?

Město má vytvořeny stabilní možnosti poro odevzdávání nebezpečných složek odpadu. I když jsou tyto možnosto (sběrné dvory, mobilní svozy) nyní pořád stejné, povědomí obyvatel o tom, co je nebezpečným odpadem se díky komunikačním kampaním a motivačnímu programu výrazně zvyšuje, což se projevuje zvýšeným počtem návštěv na sběrných dvorech, při kterých jsou odevzdávány nebezpečné odpady a jedné tuky (i další druhy odpadu).

je možné nějak kvantifikovat hodnocení "povědomí se... výrazně zvyšuje"?

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Sběr nebezpečných složek KO zajišťujeme jak ve stacionárním zařízení (sběrném dvoře), tak i mobilním sběrem 2 x ročně ze 17 stanovišť.

Sebehodnocení +2?

Sběr nebezpečných složek KO je na velmi dobré úrovni.

Hodnocení oponenta +2?

V tomto bodě souhlasíme se sebehodnocením, v Kopřivnici je nastaven dobrý systém nebezpečných složek KO. Existuje zde také nadstandardní spolupráce mezi úřadem a podniky v dané oblasti. 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Nebezpečné odpady město sbírá stále ještě i v rámci mobilního svozu NO nejen ve sběrném dvoře. Jedná se především o sběr menších starých elektozařízení a elektrospotřebičů.

+1

Město provozuje efektivní nestacionární systém sběru nebezpečného komunálního odpadu

3.3 Hospodaření s energií

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Pozitivně hodnotíme pokrok v oblasti energetického managementu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

komentáře u jednotlivých podbodů

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií
Sebehodnocení +1?

Město má energetického manažera, střednědobý Energetický plán města na období 2010 až 2022. V roce 2015 schválilo Pravidla energetického managementu v souladu s ISO 50001. V rámci Pravidel jsou pro každý rok stanovovány energetická politika a energetické cíle. Vyhodnocování přijatých opatření je komplikováno dnes již nevyhovující internetovou aplikací MEIS (městský informační systém).

Pro efektivnější hospodaření s majetkem města je třeba dále zvyšovat energetickou gramotnost jeho uživatelů, případně zavést systém motivace k lepšímu využívání energeticky úsporného potenciálu budov a zařízení.

Město uskutečňuje již několik let energeticky úsporná opatření většinou investičního charakteru, často z dotací MŽP, MPO, IPRM.

Hodnocení oponenta +1?

Oblast hospodaření s energií je dobře popsána a ve městě má vybudovanou jistou pozici. Město již bezmála 10 let disponuje energetickým manažerem, energetickou politikou a dalšími potřebnými nástroji. Výsledky v oblasti energetických úspor možná nejsou tak spektakulární, jak by si někteří mohli představovat, a existuje jistě velký potenciál pro další úspory a využívání OZE v rámci majetku města. Z uvedených důvodů souhlasíme s celkovým sebehodnocením v dané oblasti.  

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
3.3.1 Má město vytvořen systém energetického managementu na veškerém majetku města včetně personálního zajištění kapacit pro energetické řízení?
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

V rámci městského úřadu je zřízena pozice energetického manažera od roku 2011. Mezi hlavní činnosti energetického manažera patří sledování a vyhodnocování spotřeby energie s cílem dlouhodobého snižování spotřeby energie a provozních výdajů města a příprava vhodných projektů. V roce 2014 byla založena na popud města Litoměřice Asociace energetikcých manažerů měst a obcí s cílem propagovat udržitelnou energetiku na komunální úrovni, dalšími zakaldateli byla města Chrudim, Kopřivnice a MČ Brno Nový Lískovec. Zároveň od roku 2014 ve městě naplno funguje tzv. Fond úspor,jeghož filosofie spočívá v tom, že část uspořených protředků je opět investována do dalších úsporných zařízení a projektů OZE.

  • 3.3.A Existence systému energetického managementu

Hodnota indikátoru 3.3.A:

 

ANO

 

Od roku 2011 existuje stabilní pozice energetického manažera v rámci MÚ

 

+2

Město má zřízenou pozici energetického manažera

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město systematicky sleduje spotřebu energie od roku 2009, kdy byl zaveden systém EMAS. Odpovědnost za sledování spotřeb má Odbor kanceláře tajemníka, oddělení hospodářské správy. Při zpracovávání každoroční aktualizace Environmentálního prohlášení jsou data vyhodnocena a případně navržena opatření ke snížení spotřeby. Stejně tak příspěvkové organizace města sledují průběžně spotřeby energií.

Město Chrudim zahájilo v roce 2014 zavádění systému managementu hospodaření s energií (EnMS) v souladu s normou ČSN EN ISO 50001:2012, a to za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2014 - Program EFEKT.

Přehled základních činností a výstupů realizovaných v rámci zavádění EnM v roce 2014:

  1. Byla vytvořena a Zastupitelstvem města schválena Energetická politika.
  2. Byla definována hranice EnMS.
  3. Byla vytvořena organizační struktura a složení týmu pro zavádění a provádění činností EnMS a stanoveny odpovědnosti za přípravu, realizaci a kontrolu energetické politiky a součinnost jednotlivých organizací.
  4. Došlo k proškolení zástupců dotčených odborů města a organizací zřízených městem, včetně samostatného proškolení energetika města na znalost EnMS a aplikace e-manažer.
  5. Byl proveden prvotní přezkum spotřeby paliv a energie a nákladů na základě faktur poskytnutých objednatelem a definován výchozí (referenční) stav spotřeby.
  6. Byl zaveden systém sledování a zaznamenávání spotřeby paliv a energie s využitím aplikace e-manažer. V systému jsou zadána odběrná místa (OM) pro 54 sledovaných objektů, přičemž zaznamenávání stavu všech měřidel, celkem 210 OM, probíhalo od října 2014 ve zkušebním provozu, ostrý provoz je zahájen od 1.1.2015.
  7. Byla zpracována dokumentace EnMS, která přehledně popisuje a zaznamenává veškeré procesy v oblasti energetického managementu v souladu s ČSN EN ISO 50001. Součástmi Dokumentace jsou mimo jiné:
  • návrh na provázání energetického plánování s existujícími akčními plány města
  • návod na zavedení systému vyhodnocování
  • návrh vyhodnocování shody s právními předpisy.
  1. Byl zpracován návrh Akčního plánu pro budovy zahrnuté do EnMS, včetně veřejného osvětlení s uvedením všech údajů podstatných pro následné provádění energetického managementu, včetně „zásobníku opatření“.
  2. Byl zpracován dokument „Legislativa pro energetické manažery“ s interaktivním přehledem a popisem konkrétních legislativních požadavků.
  3. Došlo k porovnání indikátorů MA21 s indikátory EnPI.

Koncem roku 2014 byla vytvořena funkce energetického manažera města, který spolupracuje se všemi organizacemi a společnostmi města.

Je schválen ZM Fond obnovy majetku (FOM). V tomto fondu budou shromážděny  vklady města, příjmy ze splátek půjček a úroků poskytnutých z Fondu rozvoje bydlení do doby jejich konečného splacení, zůstatek Fondu rozvoje bydlení k datu založení FOM, dary a případné výpomoci z prostředků sponzorů (bank, občanů, firem apod.), podíl 30% z výnosu prodeje nepotřebného nemovitého majetku města Chrudim (finanční prostředky budou převedeny na účet fondu v témže kalendářním roce, kdy budou inkasovány do příjmů - příjmy nad rámec stávajícího rozpočtu - města na základě schváleného rozpočtového opatření), podíl 45% ze zjištěných úspor provozních nákladů na média v těch případech, kdy byla na a v objektech města zrealizována opatření směřující k zajištění úspor (voda, elektřina, plyn, teplo aj.). Finanční prostředky budou převedeny na účet fondu obvykle do 31.5. následujícího kalendářního roku, na základě provedeného vyhodnocení úspor a po schválení rozpočtového opatření, kterým budou alokovány z rozpočtových kapitol, ve kterých úspory vznikly (úřad, příspěvkové organizace, firmy města  atd.) jiné příjmy (bankovní úroky, smluvní pokuty dodavatelů).

Finanční prostředky z FOM lze použít na financování, spoluúčast a předfinancování výdajů investiční i neinvestiční povahy, včetně zapojení prostředků k dotacím a přípravy projektové dokumentace, souvisejících s následujícími činnostmi. Provádění opatření směřujících k úsporám provozních nákladů v objektech města v oblasti médií (elektřina, voda, teplo, plyn aj.) – tyto zdroje budou zahrnuty buď ve schváleném rozpočtu na daný kalendářní rok, případně budou zapojeny v průběhu roku z fondu po schválení rozpočtového opatření nezbytné či havarijní stavy na bytovém fondu a  placení bankovních poplatků.

 

  • 3.3.A Existence systému energetického managementu

Hodnota indikátoru:
ANO

Sebehodnocení +1?

Koncem roku 2014 byla vytvořena funkce energetického manažera města, zaveden energetický management a realizován porjekt EPC.

Hodnocení oponenta +1?
Významný pokrok v oblasti energetického managementu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Energetický management Statutární město Jihlava:

V letech 2000 – 2004 byla metodou EPC realizována úsporná opatření (optimalizace topných systémů a jejich regulace) a na 8 základních školách v Jihlavě. Předpokládané úspory byly ve výši 7 697 106 Kč, ve skutečnosti se ušetřilo 11 609 837 Kč. Úsporná opatření fungují dosud a přinášejí trvalé úspory.

Územní energetická koncepce města Jihlavy byla schválena jako součást změny č. 4 územního plánu města Jihlavy v únoru 2004.

V roce 2006 byl dokončen Akční plán realizace územní energetické koncepce města Jihlavy - studie uplatnění obnovitelných zdrojů energie v Jihlavě, který navrhl postup realizace úsporných opatření, především zateplením objektů v majetku města.

Aktualizovaná územní energetické koncepce (její regulativy) byla schválena  v rámci změny č. 8 územního plánu města Jihlavy v únoru 2013.

V srpnu 2016 byl zpracován generel veřejného osvětlení, který navrhl postupnou obnovu veřejného osvětlení v Jihlavě do roku 2037.

Potenciál energetických úspor byl stanoven v energetických auditech pro objekty v majetku města se spotřebou větší než 700 GJ/rok. Energetické audity byly zpracovávány postupně od roku 2002 a podle potřeby aktualizovány.

Realizace úsporných opatření, navržených v energetických auditech probíhala průběžně, podle finančních možností města a vypisovaných dotačních výzev, zejména z Operačního programu Životní prostředí na zateplování budov. Do konce roku 2016 bylo realizováno 75 % potenciálu úspor, Zbývající opatření mají buď špatnou ekonomickou návratnost nebo jejich realizaci brání jiné důvody, např. zákon o památkové péči. Předpokládaných úspor bylo dosaženo, spotřeba  energie na vytápění ve vybraných objektech je porovnávána v ročních intervalech.

V menších objektech (např. mateřských školkách), na které nebyl zpracován energetický audit se úsporná opatření realizují postupně, v rámci oprav (výměna oken nebo zdroje tepla, oprava fasády, střechy, odvlhčení apod.).

V objektech města Jihlavy je především sledovaná spotřeba energie na vytápění, případně ohřev TUV. Elektrická energie a energie pro technologická zařízení se zjišťuje pouze pro potřeby elektronických aukcí na dodavatele energií.

Spotřebu vody sleduje odbor školství, tělovýchovy a kultury v objektech škol a školek.

Na odboru rozvoje města je pracovník, který má v popisu práce:

 - energetik 
- projektový manažer 
- zajišťování energetických auditů městských zařízení 
- provádění energetické koncepce města 
- zajišťování úkolů dle zákona o hospodaření s energií a dle energetického zákona

Aalborgské závazky, kapitole 10. Od lokálního ke globálnímu - město se zde zavazuje i nadále usilovat o udržitelný rozvoj a realizovat energeticky úsporné projekty -  http://www.jihlava.cz/aalborgske-zavazky/d-513843/p1=104036

 

  • 3.3.A Existence systému energetického managementu
    Ano bez jednotky
Sebehodnocení +1?

Město Jihlava má systém, který mu umožňuje sledovat energetickou náročnost vlastních objektů, hledat  a realizovat  úsporná opatření. Tento systém plní prakticky stejné funkce jako energetický management.

Město velikosti Jihlavy by nějaký systém EM vytvořeno mít mělo; pro kategorii B toto není nezbytné v nějaké sofistikovanější podobě, nicméně sledování a vyhodnocování spotřeby alespoň v měsíční periodě  určitě ano

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
  • od prosince 2008 má město vytvořenu pozici energetického manažera (energetik města)., který je podřízen vedoucímu odboru majetku města
  • od roku 2009 má město stanoven střednědobý Energetický plán města pro období 2010 až 2022
  • od roku 2009 má město energeticky sw MEIS. Ten je však v současnosti zastaralý a bez IT údržby a neodpovídá dnešním požadavkům na sledování a vyhodnocování energií, vody, PHM. a ukládání energetických dokumentů. Scházející funkcionality sw MEIS, v současnosti energetik města provizorně nahradil hodnocením pomoci programu Excel, což je pracné a hůře přehledné a nedostupné pro organizace města.
  • od roku 2010 byly do příkazu tajemníka – ,,Zásady vztahů zřizovatele a příspěvkových organizací zakomponovány povinnosti organizací v oblasti hospodaření s energiemi.
  • od roku 2009 má město stanoven ,,Tým pro energetický managament“, ten prošel v čase různými změnami a podobami.
  • od října 2015 má město schválena „Pravidla energetického managementu v souladu s  ISO 50001“. Bylo rozhodnuto, že zavádění energetického managementu dle ISO 50001 na majetku města bude v čase postupné.
  • V rámci pravidel Energetického managementu v souladu s ISO 50001 má město vytýčenu energetickou politiku a  energetické cíle vždy pro aktuální kalendářní rok. Byl jmenován představitel vedení města pro energetický management, s politickou odpovědností za vedení, rozvoj a fungování energetického managementu.
  • 3.3.A Existence systému energetického managementu
    - rok 2015 = ANO - rok 2016 = ANO bez jednotky
Sebehodnocení +2?

Město má dobře popsán  systém energetického managementu

Tento systém je třeba důsledněji naplňovat. V praxi není zejména realizováno vzdělávání v oblasti energetické gramotnosti uživatelů majetku města

Eenergetický management je třeba doplnit nějakým kvalitním energetickým sw, byť to představuje pro město  další finanční výdaje v této oblasti

Na některém majetku se dlouhodobě nedaří provádět energetický management, situace se meziročně zlepšuje. V energetickém managementu města schází systém  motivace (restrikce, odměny). Je to jeden z důvodů proč není ještě zaveden energetický management na veškerém majetku města.

Hodnocení oponenta +2?

Město má vytvořenou pozici energetického managera již od roku 2008, stejně tak má již několik let schválený Energetický plán města, a dokonce „Tým pro energetický management“. Od roku 2015 se snaží v oblasti energetického managementu postupně postupovat dle normy ISO 50001, kterou používají i podniky. Situaci lze tedy, ve srovnání s mnoha městy a obcemi, které podobnou institucionální a personální kapacitou nedisponují, hodnotit jako velmi dobrou a lze souhlasit se sebehodnocením. 

3.3.2 Jakým způsobem je se získanými daty nakládáno? Jak jsou využity pro snižování energetické náročnosti v praxi?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město Chrudim realizovalo v minulém roce projekt snižující energetickou náročnost určitých objektů vlastněných městem Chrudim prostřednictvím metody EPC. Dle odhadů firmy LOYD GROUP s.r.o., která  zajišťuje realizaci projektu od vypracování analýzy, po administraci výběrového řízení na Poskytování energetických služeb se zaručenou úsporou v objektech příjemce dotace, až po zajištění supervize nad úspěšnou implementací vybraných řešení, lze předpokládat, že výše investic do objektů vlastněných městem Chrudim bude cca 18 mil. Kč a očekávaná roční úspora je cca 1,9 mil. Kč. Při započtení ceny služeb, spojených s realizací (úrok cca do 5% a energetický management po dobu projektu) lze očekávat návratnost 8-10 let. Firma LOYD GROUP s.r.o. doporučujeme nastavit dobu smluvního vztahu na 10 let, aby mohlo dojít k maximálnímu zhodnocení majetku města.

Data jsou použita pro přípravu projektů zaměřených na snižování spotřeby energie a využití obnovitelných zdrojů.

Seznam objektů, kde je EPC realizováno:

  1. Divadlo K. Pippicha Čs. partyzánů 6,
  2. Chrudimská beseda, Muzeum,restaurace Široká 85, Široká 86
  3. Mubaso Školní náměstí 238
  4. Spolkový dům Palackého tř.
  5. Městské kino Svatopluka Čecha 256
  6. ZŠ Dr. Peška Dr. Peška 768
  7. ZŠ Dr. Malíka Dr. Malíka 958
  8. ZŠ U Stadionu U Stadionu 756
  9. Bazén V Průhonech 503
  10. Zimní stadion V Průhonech 503
  11. Budova městského úřadu Pardubická 67

 

Základní finanční úvaha projektu:

 

Byl realizován projekt, který řešil "Modernizaci veřejného osvětlení Chrudim - Palackého třída, ulice Obce Ležáků a ulice Čs. armády".

Pro rok 2016 jsou připravovány další 2 projekty, které řeší VO ulice Čáslavská a Václavská.

V roce 2015 jsme přistoupili k Paktu starostů a primátorů.

 

  • 3.3.B Spotřeba energie
  • 3.3.C Spotřeba elektřiny – neobnovitelné zdroje
  • 3.3.D Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje
  • 3.3.E Spotřeba zemního plynu
  • 3.3.F Spotřeba tepla z CZT
  • 3.3.G Spotřeba PHM
  • 3.3.H* Spotřeba energie na vytápění v sektoru školství
  • 3.3.I* Podíl výroby z OZE – dle jednotlivých druhů
  • 3.3.H Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G)
  • 3.3.K* U rekonstrukcí dtto jako 3.3.12, ale evidovat přechod z kategorie (C, D, E, F, G)
  • 3.3.L* Spotřeba jiného paliva – obnovitelné
  • 3.3.M* Spotřeba jiného paliva – neobnovitelné
  • 3.3.N* Podíl výroby elektřiny z kogenerace

Hodnota indikátoru 3.3.2.:
viz členění v dalších položkách

Hodnota indikátoru 3.3.3.:
2012: 3870 MWh

2014:4102MWh

Hodnota indikátoru 3.3.4.:
0 MWh

2014 0 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.5.:
2012: 3096 MWh

2014: 2007 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.6.:
2012: 6566 MWh

2014 8723 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.7.:
2012: 9 731 l

2014: 10 465 l

Hodnota indikátoru 3.3.8.:
1,23 MWh/žák

Hodnota indikátoru 3.3.9.:
2012: 0

2014 - 0 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.10.:
A 0%
B 0%
C 100% - 8 budov v majetku města

Hodnota indikátoru 3.3.11.:
8 budov v majetku města

Sebehodnocení +1?

Město má zaveden systém EMAS a nastaveny odpovědnosti za jednotlivé činnosti, to znamená, že i za sledování spotřeby energií. . Energetický manažer spolupracuje na realizaci metody EPC.

V rámci MěÚ je zaznamenám cca klesající trend ve spotřebě energií obecně.

V rámci IPRM je realizována řada opatření, která odpovídají poté energetické náročnosti ve skupině C.

Hodnocení oponenta +1?
Kvalitní práce se získanými daty je zajištěny v rámci systému energetického řízení.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Při snižování energetické náročnosti objektů v majetku města se vychází z územní energetické koncepce města Jihlavy a energetických auditů, zpracovaných pro objekty se spotřebou energie větší než 700 GJ/rok.

Jedná se o administrativní budovy magistrátu, mateřské a základní školy, domy s pečovatelskou službou, domov pro seniory, krytý plavecký bazén apod. Nejsou zde zahrnuty nájemní bytové domy a pronajímané nebytové prostory.

Snižování energetické náročnosti se provádí především kompletním zateplením objektu. V některých případech je s tím spojena i rekonstrukce  zdroje tepla - plynové objektové kotelny a případná úprava topných rozvodů. V ostatních případech se plynové domovní kotelny rekonstruují podle potřeby (dle stáří a stavu technologického zařízení). 

V objektech, kde celkové zateplení není možné (např. památková péče, ekonomická nevýhodnost . . . ) a objektech se spotřebou nižší než 700 GJ se provádí alespoň dílčí opatření - výměna oken, plynových kotlů, zateplení střechy nebo půdy apod.

Ve veřejném osvětlení se úspor energie dosahuje především výměnou sodíkových výbojek za svítidla LED a důsledným dodržováním platných předpisů a norem pro veřejné osvětlení při návrhu nových a rekonstrukci stávajících soustav VO.

Při snižování energetické náročnosti objektů v majetku města jsou využívány dotační tituly, zejména Operační program životní prostředí, v oblasti veřejného osvětlení program EFEKT.

Při snižování energetické náročnosti objektů byla vždy realizována opatření, doporučená v energetickém auditu jako ekonomicky nejvýhodnější, tzn. že se nemuselo vždy jednat o opatření, zajišťující maximální možné úspory. V závěrečném vyhodnocení bylo u všech akcí, na základě fakturačních údajů, doloženo dosažení minimálně předpokládaných úspor.

 

  • 3.3.B Spotřeba energie
    45 303,667 MWh/rok; MWh/rok/m2 (spotřeba bude uvedena také ve spotřebě na m2 celkové plochy budov, vyjma veř. osvětlení; spotřeba tepla bude normována
  • 3.3.C Spotřeba elektřiny – neobnovitelné zdroje
    14 239,937 MWh/rok
  • 3.3.D Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje
    1 238,255 MWh/rok
  • 3.3.E Spotřeba zemního plynu
    24 180,781 MWh/rok
  • 3.3.F Spotřeba tepla z CZT
    5 644,694 MWh/rok
  • 3.3.G Spotřeba PHM
  • 3.3.H Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G)
  • 3.3.I Spotřeba obnovitelné a neobnovitelné energie na území města

Viz přílohy č. 2 a 3

 

Sebehodnocení +1?

Rekonstrukce objektů mají pozitivní dopad na tepelné úniky z budov a tím i na úspory energie, rovněž rekonstrukce domovních kotelen generují úspory energie.

Hodnocení oponenta 0?

Jak je zajištěno vyhodnocení, že dosažené úspory odpovídají standardu provedení renovace a že jsou skutečně nejvyšší možné?  

Jak je hodnocení provázáno s hodnocením ekonomické náročnosti a to jak investiční, tak zejména provozní a také s vyhodnocováním kvality vnitřního prostředí?

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

- pro řízený centralizovaný nákup energií pro město a jeho organizace

- pro plánování rekonstrukcí a modernizací se současnou  realizací energeticky úsporných opatření

- pro vyhodnocování skutečného  přínosu realizovaných energeticky úsporných opatření

- pro optimalizaci energeticky hospodárného provozu budov a technických zařízení v majetku města. (měsíční perioda)

- pro průběžné hodnocení naplňování střednědobého Energetického plánu města Kopřivnice

- pro hodnocení naplnění energetické politiky a energetických ročních cílů

- pro vyhodnocení projektu EPC Kopřivnice.

  • 3.3.B Spotřeba energie
  • 3.3.C Spotřeba elektřiny – neobnovitelné zdroje
  • 3.3.D Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje
  • 3.3.E Spotřeba zemního plynu
  • 3.3.F Spotřeba tepla z CZT
  • 3.3.G Spotřeba PHM
  • 3.3.H Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G)
  • 3.3.I Spotřeba obnovitelné a neobnovitelné energie na území města

3.3.B.1 - Spotřeba energie – viz členění v dalších položkách

- rok 2015 = 6 797,85 MWh/r

- rok 2016 = 7 152,7 MWh/r

 

3.3.B.2 - Spotřeba energie neobnovitelné

- rok 2015 = 5 616,23 MWh/r

- rok 2016 = 5 285,24 MWh/r

 

3.3.B.3 - Spotřeba energie obnovitelné

- rok 2015 = 1042,1 MWh/r

- rok 2016 = 1 826,56 MWh/r

 

3.3.C - Spotřeba elektřiny

- rok 2015 = 1 450,03 MWh/r

- rok 2016 =1 437,24 MWh/r

 

3.3.D - Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje

- rok 2015 = nehodnoceno

- rok 2016 = nehodnoceno místo toho hodnocena obnovitelná energie viz 3.3.B.3

 

3.3.E - Spotřeba zemního plynu

- rok 2015 = 944,33 MWh/r

- rok 2016 = 909,63 MWh/r

 

3.3.F - Spotřeba tepla z CZT

- rok 2015 = 4 340,03 MWh/r

- rok 2016 = 4 619,64 MWh/r

 

3.3.G - Spotřeba PHM

- rok 2015 =  63,45 MWh/r

- rok 2016 = 149,14 MWh/r

 

3.3.H - Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G)

- rok 2015 – není již v současnosti známo

- rok 2016 = 38,48% majetku města

 

3.3.J - Spotřeba obnovitelné a neobnovitelné energie na území města

- rok 2015 = nehodnoceno

- rok 2016 = nehodnoceno (ekologická stopa pro jejíž podrobný výpočet se tyto údaje opatřují je jedenkrát za 2 roky).

 

Poznámka zpracovatele:

Spotřeba energie je v roce 2016 vyšší než v roce 2015, protože venkovní teploty byly v topném období chladnější (porovnáním denostupňů o 4,2%) a tudíž byla vyšší spotřeba energie na vytápění. U PHM bylo sledováno více aut než v roce 2015.

Sebehodnocení +1?

Roční přehled energetické náročnosti jednotlivých budov a  samostatných technických zařízení by se měl více využívat pro plánování investic do energeticky úsporných opatření.

Provozovatelé budov a samostatných technických zařízení v majetku města by měly být městem motivováni k lepšímu využívání energeticky úsporného potenciálu budov a zařízení, do kterého město každý rok investuje nemalé peníze.

Hodnocení oponenta +2?

Oblast je dobře zpracována, včetně hodnot energetických indikátorů. Město usiluje o promítnutí závěrů energetického managementu do rozhodování o renovacích, energetické náročnosti provozu budov a hodnocení schválených cílů energetické politiky. Je konstatováno, že existují rezervy v oblasti promítnutí výstupů energetického managementu do plánování investic v oblasti úspor a že chybí hlubší motivace pro provozovatele budov k snižování spotřeby energie.  To je situace obdobná jako v jiných městech a je to rozdíl proti soukromému sektoru, kde je dnes tato motivace většinou jasně nastavena (finančně, bonusově, atp.).  

Není zřejmé, podobně jako v jiných městech, jak je zajištěno vyhodnocení, že dosažené úspory odpovídají standardu provedení renovace a že jsou skutečně nejvyšší možné.  

Jak je hodnocení provázáno s hodnocením ekonomické náročnosti, a to jak investiční, tak zejména provozní a také s vyhodnocováním kvality vnitřního prostředí

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

V roce 2012 docházelo především k nastavení systému sběru dat, kdy jsou sledovány týdenní data za teplo a měsíční data za ostatní užití energie. Od roku 2013 (po prvním roce sledování) dochází k systematičtějšímu sledování spotřeby energie v rámci majetku města. Jsou analyzovány výkyvy ve spotřebách, porovnání s výpočtovými hodnotami, atd. Veškerá data uvedená v indikátorech 3.3.2 až 3.3.9 jsou dohledatelná a ověřitelná v rámci softwaru e-manažer, které město Litoměřice pro energetcký management od roku 2012 využívá. Pouze indikátor 3.3.7 pochází z interních statistik správního odboru. V roce 2014 došlo u 10 budov majektu města k instalaci dálkových měřidel, které zaznamenávají data v denních, až hodinových intervalech, čímž dochází k lepší práci z daty a dosažení významnějších úspor v rámci eneregtického managementu.

Data jsou použita pro zpracování a aktualizaci energetických auditů, dále pro přípravu projektů zaměřených na snižování spotřeby energie (zateplení, výměna otvorových výplní, atd.) a pro optimání nastavení projektů využití obnovitelných zdrojů (např. vhodná dimenzace fotovoltaických elektráren na objektech majetku města dle rozložení spotřeby elektřiny daných objektů). Město od roku 2014 provozuje 3 fotovoltaické elektrárny. Dále je každým rokem RM předkládána zpráva o vyhodnocování činnosti energetického managementu a plán prací na další období. Data jsou požívána i pro vyhodnocování eneregtického plánu města a souvisejícího závazku snížení spotřeby energie o 20% do roku 2030.

Data jsou použita pro přípravu projektů zaměřených na snižování spotřeby energie a využití obnovitelných zdrojů . Radě města je každoročně předkládána zpráva o vyhodnocování činnosti energetického managementu.

  • 3.3.B Spotřeba energie
  • 3.3.C Spotřeba elektřiny – neobnovitelné zdroje
  • 3.3.D Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje
  • 3.3.E Spotřeba zemního plynu
  • 3.3.F Spotřeba tepla z CZT
  • 3.3.G Spotřeba PHM
  • 3.3.H* Spotřeba energie na vytápění v sektoru školství
  • 3.3.I* Podíl výroby z OZE – dle jednotlivých druhů
Hodnota indikátoru 3.3.B:

r. 2012 - 18 280 MWh; r. 2013 - 17 865 MWh; r. 2014 - 17 113 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.C:

r. 2012 - 4 380 MWh; r. 2013 - 4 744 MWh; r. 2014 - 4 549 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.D:

r. 2012 - 5 MWh; r. 2013 - 6 MWh; r. 2014 - 48 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.E:

r. 2012 - 1 531 MWh; r. 2013 -1 787 MWh; r. 2014 -1448 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.F:

r. 2012 - 9,6 l/100 km; r. 2013 -9,2 l/100 km; r. 2014 -9,3 l/100 km

Hodnota indikátoru 3.3.G:

r. 2012 - 1 531 MWh; r. 2013 -10 029 MWh; r. 2014 -9 810 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.H:

r. 2012 - 2,2 MWh/žáka; r. 2013 -1, 94 MWh/žáka ; r. 2014 -1, 63 MWh/žáka

Hodnota indikátoru 3.3.I:

r. 2012 - 44 MWh; r. 2013 - 49 MWh; r. 2014 - 108 MWh

Od r.2012 dochází díky systematickému sledování energetických dat, energetickému managementu a souvisejícím opatřením k významným úsporám energie.

+2

Město má vytvořený funkční energetický management, dochází k úsporám energie

Data jsou aktivně využívána pro další opatření vedoucí ke snižování spotřeby energie

3.3.3 Existují předpisy upravující parametry investičních akcí u nové výstavby a změn staveb – rekonstrukcí, s ohledem na budoucí spotřebu energie?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město nemá předpis upravující parametry investičních akcí a ohledem na budoucí spotřebu energie. Při zpracovávání projektů na investiční akce se město řídí platnou legislativou a v případě rekonstrukcí budov nebo novostaveb jsou součástí projektu PENB.

V rámci realizace projektu IPRM byla realizována řada opatření, která přispěla velkou měrou k ochraně životního prostředí a zlepšení kvality života obyvatel žijící v této lokalitě.

Uvažovanými aktivitami došlo k realizaci projektových záměrů na objektech, které jsou v majetku města nebo v majetku vlastníků bytových domů. Byly zatepleny obvodové pláště a střechy bytových domů. Investice do zateplení směřovaly k výraznému zlepšení tepelně technických vlastností bytových domů, k zamezení výskytu plísní s pozitivním dopadem na životní prostředí včetně zvýšení fyzické atraktivity deprimované zóny.

Byla provedena změna způsobu vytápění bytových domů, které byly vytápěny již nevyhovujícím způsobem – lokálním vytápěním. Tento způsob byl nahrazen jinou formou vytápění, jak šetrnější k životnímu prostředí tak i méně energeticky náročnou. Domy byly napojeny na centrální vytápění odpadním teplem z nedaleké elektrárny. Byla pořízena nová otopná soustava včetně nastavení měření a regulace spotřeby tepla.

Byly rekonstruovány a modernizovány společné prostory bytových domů. Rekonstrukcí a modernizací výtahů se zlepšila bezpečnost a spolehlivost, snížila se nákladnost provozu a údržby.

Bytové domy měly porušeny obvodové pláště, lodžie a balkony, které ohrožovaly bezpečnost obyvatel. Došlo k jejich rekonstrukci. Budovy se tak staly energeticky úspornější a atraktivnější.

Sanací základů a hydroizolací spodní stavby došlo k zamezení vzlínající vlhkosti vážně narušující bytové domy.

O efektivnosti zrealizovaných opatření vypovídají energetické štítky budov. Hodnocení budov v původním stavu – kategorie „G“, po rekonstrukci – postup do kategorie „C“.

Připravují se další objekty k připojení na EOP – školy, sportovní hala, DPS.

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?
Město vše soutěží pouze z hlediska ceny, nejsou zohledněna další kritéria například energetické úspornosti (možné to přitom je). Doporučujeme přijmout předpis, který u staveb zohlední přinejmenším parametry účinného využívání energie.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Vnitřní předpis neexistuje.

Při zadávání nových staveb nebo změnách stávajících objektů je postupováno vždy dle platných zákonů a norem. Je požadováno, aby jednotlivé nové nebo měněné konstrukce splňovaly minimálně doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla a průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy byl menší než doporučená hodnota. Tyto požadavky jdou nad povinnosti podle zákonů a norem, protože podle těch by stačilo splnit pouze požadované hodnoty.

Pokud není možno při změně stavby splnit doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy, musí objekt po změně dosáhnout alespoň požadované hodnoty.

Od roku 2016 město staví nové objekty pouze jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

V oblasti veřejného osvětlení se při výstavbě nových nebo rekonstrukci stávajících systémů vyžadují úsporná svítidla LED s individuální regulací, což přináší podstatné úspory proti původnímu stavu se sodíkovými výbojkami. 

Zejména při dílčích nebo celkových rekontrukcích stávajících objektů dojde vždy k úsporám energie, protože současné normy a předpisy jsou přísnější než ty, které platily v době výstavby těchto objektů.

 

Sledováním roční spotřeby tepla na vytápění větších objektů (při zohlednění denostupňů) je možno úspory doložit.

Sebehodnocení +1?

I když město nemá zpracován vnitřní předpis, jsou při investičních akcích dodržovány platné zákony a normy, které mají za cíl dosáhnout energetických úspor

Hodnocení oponenta 0?

Jestliže je dodržování zákonů a norem při investičních akcích hodnoceno stupněm +1, naznačuje to, že dříve normy a legislativa dodržovány nebyly? Jak bylo konstatováno již při hodnocení v kategorii C, dodržování předpisů samo o sobě nezaručuje dosažení energetických úspor, resp. to je možné prokázat pouze vyhodnocováním naměřených dat.  Z tohoto pohledu je tudíž problematické uvádět hodnocení +1 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Energetická politika města Kopřivnice

Ve výše uvedeném strategickém dokumentu jsou vytknuty závazné  hlavní priority v oblasti hospodaření s energiemi. Z investičních cílů energeticky úsporných opatření je to realizace nových budov v energetické třídě PENB ,,A“. a rekonstrukce stávajících  budov v energetické třídě PENB ,,B“.

Sebehodnocení +1?

Město realizuje energeticky úsporná opatření investičního charakteru většinou jen v rozsahu a kvalitě podmínek běžně dostupných dotací ( ŽP. MPO, Zelená úsporám, IPRM) určených pro energeticky úsporná opatření. Tyto dotace nevytvářejí podmínky pro realizaci vyspělých a inovativních energeticky úsporných opatření, případně podmínky k naplnění kvality deklarované energetické politiky města.

 Ke zlepšení vedou tyto cesty: zlepšení kvality běžně dostupných  dotací, získávání stávajících městem dosud nevyužívaných dotací EU, větší podíl financování energetických opatření z rozpočtu města.

Praktickým důsledkem je např., že se rekonstruované budovy se zateplením z běžně dostupné dotace nedostanou do energetické třídy ,,B“, protože je např. nutné zateplit podlahy nad zeminou a to představuje třeba dalších 6 mil Kč neuznatelných nákladů dotace.

Hodnocení oponenta +1?

Je opakovaně zmíněna energetická politika města, bylo by vhodné ji připojit jako přílohu auditu. Z hodnocení není zřejmé, kolika budov se dotkla realizace energeticky úsporných opatření a jaký byl celkový přínos těchto opatření. Limity nastavení dotačních titulů by městu neměly bránit v prosazování energeticky úsporných opatření a dalších progresivních krocích (např. využívání OZE v rámci budov města, nákup „zelené elektřiny atp.). Dnes lze tato opatření financovat i pomocí jiných finančních nástrojů (EPC projekty, offsety, PPP) a objevují se nové datace např. na pořízení elektromobilů či OZE na budovy úřadů.  Příklady z jiných měst ukazují, že lze připravit komplexní projekt renovace s dosažením vyššího energetického standardu kombinací nákladově dostupných řešení. Investice 6 mil. Kč do zateplení podlahy asi skutečně není efektivní, ale s pomocí zkušeného specialisty a ve spolupráci s kvalitním projektantem nebo architektem lze dosáhnout až 75 %  úspory původní spotřeby energie s přiměřenými vícenáklady, navíc povětšinou uznatelnými (nové podmínky OPŽP k tomu přímo  vyzývají).

Souhlasíme se sebehodnocením na úrovni „dobré“. 

 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Investiční akce, které mají vliv na budoucí spotřebu energie jsou konzultovány s energetickým manažerem města. Od roku 2013 jsou navíc připravovány projekty rekonstrukce budov majetku města v nízkoenergetickém, či pasivním standardu. V roce 2015 takto bude takto realizováno 5 objektů. Přímo předpis na úrovni městského úřadu neexistuje, nicméně v roce 2015 bude připraven příkaz starosty, dle kterého budou veškeré renovace a investice posuzovány energetickým manažerem, aby docházelo k optimální úspoře s ohledem na ekonomické parametry dané akce.

  • 3.3.H Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G)
  • 3.3.K* U rekonstrukcí dtto jako 3.3.12, ale evidovat přechod z kategorie (C, D, E, F, G)
Hodnota indikátoru 3.3.J:

r. 2012 - 0% ; r. 2013 -2% ; r. 2014 -10%

Hodnota indikátoru 3.3.K:

r. 2012 - 0% ; r. 2013 -2% ; r. 2014 -10%

Investiční akce, které mají vliv na budoucí spotřebu energie jsou konzultovány s energetickým manažerem města. V roce 2015 bude připraven příkaz starosty, dle kterého budou veškeré renovace a investice posuzovány energetickým manažerem.

+2
Město posuzuje významné investiční akce z hlediska spotřeby energie
3.3.4 Jsou k dispozici data o spotřebě energie (a vody) alespoň v měsíční periodě, zejména u budov s významnou spotřebou?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Statutární město Jihlava sleduje data o spotřebě energií v roční periodě. 

Data o spotřebě energií je možno sledovat v měsíční periodě. U velkých odběrů podle faktur u menších na základě samoodečtů provozovatele. Otázkou je využití získaných údajů. Meziroční porovnávání měsíčních údajů v objektech, kde je spotřeba energií zásadně ovlivňována klimatickými podmínkami, by totiž mohlo vést k nesprávným závěrům a následným opatřením.

U velkých zateplených budov se sledovaná roční spotřeba energie na vytápění přepočítává na průměrné denostupně.

Spotřeba elektrické energie, plynu, CZT a vody ve školách a školkách – viz tabulka v příloze.

Přehled spotřeby energií v objektech v majetku města Jihlavy v roce 2016:

Spotřeba zemního plynu 2016

Typ budovy

m3

Administrativní budovy

149 168

1 109 872

Základní školy, mateřské školky

478 977

3 193 184

Vzdělávací a zábavná centra

582 666

3 892 867

Sociální zařízení

45 173

241 214

CELKEM

1 255 985

8 437 138

Spotřeba elektrické energie 2016

Typ budovy

MWh

Administrativní budovy

771

2 463 615

Základní školy, mateřské školky

1 805

6 326 056

Vzdělávací a zábavná centra

4 079

7 727 877

Sociální zařízení

487

1 117 559

CELKEM

7 142

17 635 106

Spotřeba tepla z centrálních systémů zásobování teplem 2016

Typ budovy

GJ

Administrativní budovy

1 750

999 447

Základní školy, mateřské školky

12 333

7 585 165

Vzdělávací a zábavná centra

 

 

Sociální zařízení

5 982

3 339 031

CELKEM

20 065

11 923 643

Spotřeba studené vody 2016

Typ budovy

m3

Administrativní budovy

8 308

748 551

Základní školy, mateřské školky

36 570

3 231 774

Vzdělávací a zábavná centra

8 996

715 785

Sociální zařízení

 

 

CELKEM

53 874

4 696 110

Sebehodnocení +1?

Stavební úpravy objektů vedou k úsporám energií

Hodnocení oponenta 0?

 Proč není možné sledovat data v měsíční periodě ?

Od jakého data budou k dispozici přepočtena  na klimatický normál ?

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
  • Data jsou k dispozici v měsíční periodě v sw MEIS (internetová aplikace)
  • Tam, kde funkcionalita sw MEIS neumožňuje určitá data spočítat a vyhodnotit, jsou data dostupná v programu Excel, rovněž v měsíční periodě.

Energetické dokumenty (faktury, smlouvy, PENB, posudky, audity) sw MEIS neumožňuje archivovat. Jsou přístupné v souboru, který vede energetik města na PC., přes síť MÚ.

Sebehodnocení +1?

Do budoucna je nezbytné pro lepší přehlednost, dostupnost, rychlost zpracování dat a dokumentů pořídit energetický sw, který by všechna energetická  data a dokumenty evidoval centrálně, byl přístupný i pro organizace města, občany.

Za neposkytnutí dat, či dokumentů v dané kvalitě a termínu je nutné zavést pro provozovatele budov restrikce. Není vhodné, aby energetická hodnocení nebyla úplná, či nebyla odevzdávána čas jen pro to, že si provozovatelé budov majetku města neplní své povinnosti.

Hodnocení oponenta +1?

V systému přenosu dat od jednotlivých budov v majetku města do energetickému managementu existují rezervy, oproti jiným obcím (kde se to děje pouze na roční bázi) je však situace lepší. Do budoucna bude vhodné použít modernější software a tuto činnost automatizovat, jak je běžné v řadě větších firem s obdobnou spotřebou energie, jako má města.  

Není zřejmé, od jakého data jsou údaje o spotřebách archivovány, zda to je od doby schválení energetické politiky (2009) Od kdy jsou data přepočítána na klimatický normál? 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Data o spotřebě vody a energie jsou k dispozcici od roku 2012 díky prováděnému energetickému maangementu města. Data o vodě a elektřině jsou sledována v měsíčních intervalech, data o teple v týdenních intervalech (během topné sezóny). Takto je sledováno a vyhodnocováno cca 50 objektů města. V současné době je pilotně přpraven sběr dat v 10-ti objektech pomocí dálkových odečtů (minimálně denní intervaly sledování).

Data o spotřebě vody a energie jsou k dispozcici od roku 2012 díky prováděnému energetickému maangementu města

+2

Jsou sledována data o spotřebě energie za objekty majetku města

3.3.5* Další informace k tématu
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Sebehodnocení 0?

3.4 Udržitelná výstavba

(udržitelné stavebnictví)
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 3.4 Udržitelná výstavba
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?
Tato oblast stagnuje již od minulého hodnocení jako celek.
Doporučení – město by mělo alespoň promítat principy udržitelné výstavby a adaptační opatření na změnu klimatu v rámci rekonstrukcí budov v majetku města, v rámci územního plánování a řešení komunikací a zpevněných ploch ve městě.
Chybí pozitivní náznaky z minulého hodnocení (například projekt Podhůra se nakonec nerealizoval).
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.4 Udržitelná výstavba
Sebehodnocení 0?

Stavební úpravy objektů vedou k úsporám energií

Hodnocení oponenta 0?

uvažuje se o takovém předpisu? Město nechystá další renovace nebo novou výstavbu? 


 [VT1]Měli by tam napsat alespoň stručný komentář, nyní tam nemají nic. Ale v tom se příliš neliší od jiných měst.

Doporučujeme přinejmenším do budoucna promítnout kritéria udržitelné výstavby do rekonstrukcí/výstavby budov v majetku města, vytvořit na to odpovídající předpis. 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.4 Udržitelná výstavba
Sebehodnocení -1?

Město se žádným způsobem nezabývá principy udržitelného stavitelství, nesleduje původ stavebních hmot, jejich energetickou náročnost při výrobě, ani využívání recyklovatelných materiálů. Pozitivně je však třeba hodnotit zateplování objektů v majetku města, tzn. základních a mateřských škol, azylového domu, bytů v majetku města, apod. V současnosti se připravuje zateplení budovy Střediska sociálních služeb města Kopřivnice a dalších bytových domů.

Hodnocení oponenta 0?

Situace je obdobná jako v jiných městech, i těch v rámci MA 21 – tj.  ne příliš uspokojivá) např. ve srovnání se soukromým sektorem). Městu přesto vykazuje některé pozitivní kroky, některé principy udržitelné výstavby jsou již uplatňovány. Existují předpoklady pro sledování indikátorů v oblasti 3.4.3. proto se domníváme, že sebehodnocení známkou „-1“ je příliš přísné.

Navrhujeme celkové hodnocení „0“ dobré. 

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
3.4.1 Existuje předpis, kterým se město hlásí k principům udržitelného stavitelství a nastavuje obecné parametry pro novou výstavbu a rekonstrukce?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město Chrudim má zájem o svůj rozvoj a o realizaci nových staveb na svém území, proto budoucí investory neomezuje pravidly nad rámec platných právních předpisů. V tomto smyslu nejsou ve schválených regulačních plánech stanovena žádná pravidla. Certifikaci ponecháváme na dobrovolnosti každého z nich.

  • 3.4.A Vnitřní předpis, který nastavuje obecné parametry pro novou výstavu a rekonstrukce.
  • 3.4.B Certifikované stavby
Hodnota indikátoru 3.4.A:
NE

Hodnota indikátoru 3.4.B:
0

Sebehodnocení 0?

nejsou ve schválených regulačních plánech stanovena žádná pravidla

Hodnocení oponenta 0?
Chybí i vnitřní předpis města. V zadávacích požadavcích by mohly být aspekty USV reflektovány (obecné požadavky na "udržitelný koncept, materiály a energii)"
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město žádný takový předpis nemá.

  • 3.4.A Vnitřní předpis, který nastavuje obecné parametry pro novou výstavu a rekonstrukce.
    NE bez jednotky
  • 3.4.B Certifikované stavby
    0 počet nebo %

 

 

 

 

Sebehodnocení 0?

Uvažuje se o takovém předpisu? Město nechystá další renovace nebo novou výstavbu?

Bylo by vhodné  uvést alespoň stručný komentář. Doporučujeme přinejmenším do budoucna promítnout kritéria udržitelné výstavby do rekonstrukcí/výstavby budov v majetku města, vytvořit na to odpovídající předpis. 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město s ohledem na klesající početní stavy obyvatelstva a to především obyvatelstva ve střední a vyšší příjmové kategorii, které se snaží zajistit bydlení formou individuální bytové výstavby, neomezuje tyto stavebníky ani jiné investory pravidly nad rámec platných právních předpisů.

Město rovněž nemá nemá schválený vnitřní regulační předpis, kterým by řešil problematiku udržitelnosti při vlastní investiční činnosti. V současnosti jsou preferovány principy v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, ekonomické minimalizace výdajů na zajištění funkční správy majetku města s ohledem na nedostatek finančních zdrojů na straně municipalit vůbec.

Město nesleduje a ani nevyžaduje po dodavatelích staveb enviromnmentální původ stavebních hmot či jejich druhotná využitelnost. V současnosti se jedná o legislativou nedefinovaný administrativní proces, který je řešen na úrovni vědeckých a výzkumných ústavů na úrovni výzkumných záměrů. V městě Kopřivnici se preferuje konečná ekonomická výhodnost (viz interní směrnice o zadávání zakázek malého rozsahu či Zákon 134/2016 Sb.).

V současnosti se nesleduje původ stavebních hmot, jejich energetická náročnost při jejich výrobě ani využívání recyklovaných materiálů z oblastí stavebnictví. Zaroveň se systematicky nevyhodnocují další parametry projektovaných budov, kromě požadavků na dodržení platných norem a předpisů:

- řízení a organizace budovy

- varianty řízení energií v budově, jejich zdrojů, cen, dostupnosti, energetická soběstačnost budovy, snížení emisí CO2, zlepšení kvality uvnitř budovy z pohledu správy budovy

- náročnost vnitřního pohybu a dopravy po budově

- přístupnosti a potřebě médií (voda, plyn), zeminy, jiných zdrojů a surovin a použitých materiálů

- šetrné konstrukce budov, trvanlivost staveb

- použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě, využití odpadních hmot, recyklátů ve stavebnictví

- druhotná využitelnost odpadů ze stavby, míra znečištění vyplývající z provozu budovy.

Za stávajícího personálního rozsahu investičních oddělení nelze z důvodu administrativní náročnosti investice vyhodnocovat záchovnou údržbu města racionálně. Město nemá nástroje ani metriku na sledování principů udržitelnosti u stavební činnosti na území města. Uváděné požadavky se v průběhu přípravy vyhodnocují empiricky.

U vybraných připravovaných staveb jsou individuální požadavky, které vedou k provozní energetické úspornosti stavby.

Dobře si vedeme v použití recyklovaného materiálu z místních a regionálních komunikací. V roce 2012 byl materiál z komunikace II/480 a ulice Dělnické poižit pro zpevňování krajnic na ulici K Očnímu, úpravě zpevněných ploch na sídlišti Sever. Rezervní uskladnění demontované žulové dlažby z dokončené rekonstrukce ul. Štramberská za účelem druhotného využití pro dláždění parkovacích ploch, předprostoru ZŠ Náměstí, autobusových zálivů – zadávací podmínky pro dodavatele stavby, požadavek na přechodné uskladnění.

  • 3.4.A Vnitřní předpis, který nastavuje obecné parametry pro novou výstavu a rekonstrukce.
  • 3.4.B Certifikované stavby

3.4.A - Vnitřní předpis, který nastavuje obecné parametry pro novou výstavu a rekonstrukce

Město nemá závazný předpis, který by řešil udržitelnost výstavby.

 

 

3.4.B - Podíl certifikovaných staveb, zelené certifikáty typu LEEDS, CZBtool apod.

Použití principu udržitelnosti, definované např. certifikací budovy typu LEED, BREEAM, SBTool CZ, DGNB je téměř nereálné. Mimo toho je certifikace na území ČR nesjednocená. Považujeme s ohledem na preferenci ekonomické stránky zakázek nastavené novým zněním Zákona o veřejných zakázkách (neumožňuje od dodavatelů vyžadovat žádné ISO normy - např. normu ISO 14001 – systém enviromentálního managementu), finanční situaci města a nejednotnost přístupů k udělování certifikace republice zaujmout k principům udržitelného stavebnictví prozatím rezervovaný přístup a to včetně obecného předpisu, postaveného na nejednotně definovaném přístupu k problematice obnovitelných zdrojů.

Zadávací podmínky u staveb řešících energetickou náročnost budov:

Např. zadávací podmínky a samotný projekt na přemístění LŠU:

  • Výměna všech okenních otvorů z recyklovatelných materiálů
  • použití zateplovacích hmot podkroví z recyklovatelných materiálů
  • systém rekuperace vzduchu
  • rozdělení otopných systémů do samostatně řiditelných okruhů
  • měřící systémy otopných těles aj.

Zajištění a použití recyklovaných hmot z komunikace I/58 na obnově místních cest – objednávka a fakturace na Slumeko s.r.o.

Požadavek na rezervní uskladnění demontované žulové dlažby z  rekonstrukce ul. Štramberská za účelem druhotného využití pro dláždění parkovacích ploch, předprostoru ZŠ Náměstí, autobusových zálivů – zadávací podmínky pro dodavatele stavby, požadavek na přechodné uskladnění.

Nepsaná dohoda o vzájemné pomoci při přípravě estetických úprav objektů mezi městským architektem a největším bytovým družstvem v Kopřivnici (OSBD Kopřivnice).

Sebehodnocení -2?

Město není držitelem žádného z existujících certifikátů pro zelené budovy.

Město nemá nástroje ani metriku na sledování principů udržitelnosti u stavební činnosti na území města Kopřivnice.

Hodnocení oponenta -1?

Město nemá vnitřní předpis k udržitelnému stavitelství, primárním kritériem při zadávání veřejných zakázek a investiční výstavby je cena. Není zřejmé, zda se o přijetí takového předpisu uvažuje. Pozitivní je promítnutí některých principů udržitelnosti do projektování budov a používání recyklovaného materiálu u místních a regionálních komunikací. Z hodnocení indikátoru 3.4.B vyplývá, že některé principy udržitelné výstavby jsou skutečně uplatňovány, i když nejsou zastřeženy mezinárodní a či národní certifikací, jak je tomu běžné u nové výstavby v soukromém sektoru. 

Vzhledem k nepříliš příznivé situaci v jiných městech ČR hodnotíme danou oblast vyšší známkou než město - 1

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Veškerá nová výstavba je řešena v rámci Územního plánu a příslušných regulativů, avšak specifický předpis pro udržitelné stavitelství doposud chybí. Nicméně při renovaci budov jsou po konzultacích s energetickým manažerem preferovány postupy a opatření, které z energetického hlediska jdou nad úroveň závazných norem (ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov), tj. na úroveň až pasivních budov. V současné době jsou v rámci dotace OPŽP scháleny renovace školek ve standardu spotřeby tepla 31 kWh/(m2rok). Dále je připravována i žádost do evropského dotačního titulu HORIZON 2020, kde by mj . i jedním výstupem bylo sociální bydlení v pasivní, či aktivní budově. Od roku 2014 je díky platnému Energetickému plánu města (EPM) přijat jeden ze základních prindcipů EPM, dle kterého bude renovace budov probíhat v nejlepším možném energetickém standardu (nízkoenergetický, pasivní, budovy s téměř nulovou spotřebou energie) s ohledem na ekonomické parametry a komplexnost opatření. V roce 2015 bude schválen příkaz starosty města dle kterého budou všechny významné investiční akce posuzovány energetickým manažerem s cílem snižovat energetickou náročnost a dosáhnout maximální provozní efektivitu.

Od roku 2014 je díky platnému Energetickému plánu města (EPM) přijat jeden ze základních prindcipů EPM, dle kterého bude renovace budov probíhat v nejlepším možném energetickém standardu (nízkoenergetický, pasivní, budovy s téměř nulovou spotřebou energie) s ohledem na ekonomické parametry a komplexnost opatření.

  • 3.4.A Vnitřní předpis, který nastavuje obecné parametry pro novou výstavu a rekonstrukce.
  • 3.4.B Certifikované stavby
Hodnota indikátoru 3.4.A:

ANO

Hodnota indikátoru 3.4.B:

0%

+2
Principy udržitelného stavitelství jsou definovány v rámci Energetického plánu města
3.4.2 Za jakých podmínek bude možné indikátory v této oblasti sledovat na úrovni celého města?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Na úrovni celého města je prakicky nemožné výše uvedené indikátory průběžně sledovat. Vyhodnocení je možné provádět zpětně.

  • 3.4.C* Podíl výstavby z obnovitelných a recyklovaných materiálů

Hodnota indikátoru 3.4.C:
0

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?
Poznámka: Toto kritérium je problematické sledovat, zvážit vyřazení z auditu MA 21 – doporučení pro PS MA 21.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Údaje o spotřebě energií na území města Jihlavy jsou převzaty z územní energetické koncepce města Jihlavy z roku 2004 a její aktualizace z roku 2011.

Porovnání celkové spotřeby paliv na území města Jihlavy v letech 2009 a 2016

Rok

 

Celkem      

GJp/rok

2009

4 863 289

2016

7 195 334

Rozdíl

2 332 045

 

47,95 %

Porovnání spotřeb podle jednotlivých druhů paliva

Druh paliva

2009   GJp/rok

2016   GJp/rok

Rozdíl  GJp/rok

Rozdíl           %

Černé uhlí

466

529

+ 63

+ 13,56

Hnědé uhlí

27 009

14 918

- 12 091

- 44,77

Koks

4 708

0

- 4 708

- 100,00

Dřevo

522 103

2 799 392

+ 2 277 289

+ 436,18

Topné oleje

1 027

2 243

+ 1 216

+ 118,38

Zemní plyn bez CZT

2 003 607

1 980 607

- 23 000

- 1,15

NZ, OZ a odpady

6 140

10 868

+ 4 728

+ 77,01

LPG

1 029

2 351

+ 1 322

+ 128,45

CZT

365 160

263 593

- 101 567

- 27,81

Elektřina

1 932 040

2 120 832

+ 188 792

+ 9,77

K odpojování objektů od CZT v Jihlavě nedochází. Postupným zateplováním budov v Jihlavě se však neustále snižuje množství tepla, odebíraného ze systémů CZT, ačkoliv vytápěné plocha pomalu narůstá (viz tabulka v příloze).

 

Podle výše uvedených údajů se mezi lety 2001 až 2009, v souladu s cíly stanovenými v územní energetické koncepci, snížila celková spotřeba energií na území města Jihlavy, výrazně klesla spotřeba hnědého uhlí, koksu a topných olejů. 

Další vývoj spotřeby energií bude znám po další aktualizaci územní energetické koncepce města Jihlavy v roce 2017.

Sebehodnocení +1?

Stavební úpravy objektů vedou k úsporám energií

snížení spotřeby tepla z CZT jedáno podílem úsporných opatření, nebo odpojováním od CZT?

jendá se o příliš stará data, než aby bylo možné hodnotit aktuální stav a vývoj, nutno vyčkat na aktualizaci ÚEK 

zákonná povinnost aktualizace ÚEK je každé 3-4 roky, aktualizace proběhla až v roce 2016? touto dobou již by tudíž měly být již její výsledky? V případě další aktualizace by bylo vhodné v ZD zpřesnit požadavky na výstupy ve smyslu získání podrobnějších  dat pro hodnocení v rámci MA 21.


Pokles celkové spotřeby energie o 8,3 % (2001–2009) je pozitivní, ale evropským i národním cílem je dosáhnout 30 % úspor do roku 2030, jak toho chce město dosáhnout?
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Vzhledem k tomu, že město nemá dosud nestanoveny principy udržitelného stavebnictví, nelze na tuto otázku odpovědět.

Nebylo dosud stanoveno, nelze hodnotit.

Lze uvažovat o závadní principů udržitelného stavebnictví na majetek města a sledování podobných indikátorů na úrovni celého města. Data pro daný indikátor existují v různých databázích, ale ne na jednom místě. Jejich vyhodnocení na úrovni města velikosti Kopřivnice je však myslitelné.

Otázku nehodnotíme, stejně jako město. 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Sledování na úrovni celého města je náročnější. Data je možné získat od distributorů (ČEZ, RWE, atd.), tak bylo postupováno ex post i při výpočtu ekologické a uhlíkové stopy města litoměřice v roce 2014, kdy např. celková spotřeba energie města (úřady, domácnosti, firmy) činila 258,8 MWh. Systém pro pravidelné sledování spotřeby energie (tak jako je tomu u majetku města) za město jako celek však není možné prakticky nastavit.

+1

Sledování na úrovni celého města probíhá ex post

3.4.3 Lze odhadnout podíl (%) celkové podlahové obytné plochy, resp. plochy veřejných budov kde bylo realizováno zateplení a odhadnout odpovídající úspory energie (emisí)? (Např. na základě statistiky programů Zelená úsporám, PANEL apod., pro projekty realizované na území města.)
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Podlahovou plochu lze jen těžko odhadnout, protože alespoň částečné zateplení (výměna oken) bylo provedeno téměř v každé veřejné budově. Podíl podlahové plochy by se tak mohl blížit 90 i 95 procentům.

Vyčíslit lze pouze úsporná opatření, realizovaná podle energetických auditů.

Tento přehled nezahrnuje nájemní bytové domy a pronajímané nebytové prostory.

V objektech se spotřebou nad 700 GJ/rok v majetku města Jihlavy bylo v období 2002 - 2015 realizováno celkem 75 % úsporných opatření, doporučených v energetických auditech.

Celkové přínosy realizovaných opatření:

Úspora energie:                                                               21 800 GJ/rok

Snížení emisí CO2:                                                              1 200 t/rok

Úspora provozních nákladů:                                         9 400 000 Kč/rok

Celkové náklady na realizaci přibližně:                      205 000 000 Kč

Dotace z Operačního programu Životní prostředí:      109 000 000 Kč

 

V menších objektech se realizují většinou jen dílčí energeticky úsporná opatření v rámci oprav a snížení spotřeby energie se nevyčísluje. V zadání se pouze stanoví, že dotčená konstrukce musí po opravě splňovat doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540 - 2 v platném znění.

 

Veřejné osvětlení v Jihlavě využívá především sodíkových výbojek 50 až 150 W. Výbojky s  výkonem  250 W se používají vyjímečně v dosluhujících svítidlech, vyšší výkony se vyskytují pouze v reflektorech pro nasvícení památkových objektů. 

Při výstavbě nových soustav nebo při rekonstrukcích stávajícího veřejného osvětlení se osazují úsporná svítidla LED, při důsledném plnění požadavků platných předpisů, zákonů a norem. V těchto případech se úspory nevyčíslují.

Úsporná opatření ve veřejném osvětlení realizovaná s dotací:

Výměnou 186 sodíkových svítidel 150 W v ulicích Žižkova a Havlíčkova za svítidla LED, bylo dosaženo úspory energie  104 MWh/rok a snížení emisí o 122 t CO2/rok. Celkové investiční náklady činily 3 528 828 Kč, z toho 1 367 235 Kč bylo uhrazeno dotací z programu EFEKT.

V příštích letech připravujeme výměnu svítidel v dalších ulicích.

Sebehodnocení +1?

Stavební úpravy objektů vedou k úsporám energií

Hodnocení oponenta 0?

Veřejné osvětlení spadá do kapitoly 3.3., jak jsme upozorňovali již loni; proč nejsou vyčíslovány úspory dosažené při výstavbě nových nebo dílčích renovací?Jak je kontrolováno plnění legislativy?

V případě využití dotací je povinnost doložit posudkem a to ex ante i ex post – je možno tyto posudky doložit jako podklad pro toto hodnocení?

Chápeme, že není možné seldovat vývoj u jiných budov, než u biudov v majektu města, pokud však město aktualizuje ÚEK, pak je nutno v rámci zadání tento požadavek vznést.

Není zřejmé, za jaké období bylo deklarovaných 75% opatření realizováno a jak bude dosaženo udržení tohoto trendu v dalších letech, zejména s ohledem na neexistenci systému energetického managementu. Hodnocení by mělo probíhat každoročně a trend zlepšování lze udržet pouze v případě dodatečných aktivit a opatření.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Podlahová plocha zateplených objektů v majetku města nebo jeho firem, které byly provedeny z dotací z OPŽP, činí 38 404 m2.

Plochu, kde byla provedena energetická opatření z prostředků města nebo z jiných dotačních titulů než je OPŽP, jsme dosud nespočítali. Energetická opatření z prostředků města jsou např.:

- zateplení bytových domů (z 912 bytů v majetku města je pouze 195 nezateplených), štítové stěny budovy MÚ

- zateplení budovy základní umělecké školy MIS Music nebo ubytovny

K energetickým opatřením financovaným z jiného operačního programu (zateplovaná plocha se nevykazovala) patří např.:

- Azylový dům nebo Mateřská škola Krátká, výměna oken v MŠ Mniší apod.

Pro rok 2018 má město schválenou dotaci na zateplení bytových domů s 95 byty.

Úspory energie nebyly dosud spočítány, nelze hodnotit.

Hodnocení oponenta 0?

Na hodnotící otázku je odpovězeno uspokojivě. Město má (na rozdíl od některých jiných) k dispozici základní indikátor (podlahová plocha zateplených budov). Škoda, že není doplněna informace o dosažených energetických úsporách, neboť nepochybně v žádostech o dotace na tyto investiční aktivity byla předpokládaná úspora vyčíslena.

V kontextu znalosti situace v jiných městech navrhujeme hodnocení známkou „0“, tj. uspokojivá situace. 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Tyto údaje jsou velmi dobře dohledatelné právě díky sledování veškerých spotřeb energie budov a majetku města pomocí softwaru energetického managementu e-manažer. Takto je sledováno a vyhodnocováno cca 50 objektů města. V roce 2014 byla dokončena komplexní renovace 2 objektů MŠ Ladova 428/1 a ZŠ Halvlíčkova s celkovou podlahovou plochou cca 6.100 m2, úsporami energie ve výši 2.600 GJ a snížením emisí CO2 ve výši 260 t/rok. Pro rok 2015 je připraveno dalších 5 renovací (4 mateřské školky a 1 základní škola).

+2

Údaje dostupné díky sledování veškerých spotřeb energie budov a majetku města

...přehled aktuálních kompletních Auditů